Kniha obsahuje návody na stavbu elektroakustických zařízení, nízkofrekvenčních zesilovačů, elektronických měřicích přístrojů, generátorů a dalších elektronických přístrojů a zařízení. Kniha je určena především zkušeným radioamatérům.
Nevýhodou
tohoto řešeníje nezbytnost zvětšení objemu ozvučnice soustavy dvojná
sobek, protože každý reproduktor musí mít vlastní přizpůsobenou ozvuč
nici. Nejjednodušším řešením použití
aktivní hlubokotónové reproduktorové soustavy vlastním výkonovým
zesilovačem, aktivní výhybkou napájecí částí, jejíž blokové schéma je
zřejmé obr. První řešení je
opět náročné vnitřní objem soustavy druhé vyžaduje speciálně upra
vený reproduktor, který díky zvětšené hmotnosti kmitačky nebude vyka
zovat dostatečně velkou charakteristickou citlivost.2.
Druhým řešením pasívní společné hlubokotónové soustavy použití
jediného reproduktoru dvěma samostatnými kmitačkami, nichž každá
je připojena opět přes pasívní výhybku jeden výstup zesilovače. Při použití společné ozvučnice soustavy pro oba reproduktory vzni
kají problémy rozdílným tlumením reproduktorů při napájení stereofon
ním monofonním signálem, tím vzrůstá nebo mění zkreslení pře
chodných jevů. Ani jedna obou
D>
T
Obr.2.
Obě tato řešení nesplňují požadavky stanovené úvodu. 1. Takto koncipované zařízení však nevyhovuje původně
stanovenému požadavku nízké pořizovací náklady. Výhybka soustavy přitom použije
i pro oddělení signálu pro satelitní reproduktorové soustavy. Reproduktorové soustavy
pro vyzařování signálů obou kanálů mohou být potom menší, dolní
přenášenou frekvencí okolo 100 Hz. Blokové schéma
reprodukčního zařízení se
společnou aktivní
hlubokotónovou soustavou
12
.přenášené horní mezní frekvence pod 180 Hz.
Pasívní připojení společné hlubokotónové reproduktorové soustavy lze
řešit několika způsoby. Rovněž není kom
patibilní bez nezbytných úprav stávajícím reprodukčním zařízením. 1. prvním nich soustava osazena dvěma shod
nými reproduktory, nichž každý napájen přes vlastní pasívní výhybku
z výstupu jednoho kanálu zesilovače
