Kniha radí všem zájemcům v otázkách instalační techniky, praktické technologie a nezbytných teoretických zásad, jak správně provádět, odběrná elektrická zařízení v domech a hospodářských obydlích, aby byla bezpečná, hospodárná, účelná a provozně spolehlivá. Je určena pro školení pracujícího dorostu, pro praxi instalačních montérů, pro praktickou výuku na odborných školách a pro všechny, kteří chtějí provádět instalační práce a nevědí si v něčem rady.
V elektrotechnice vesměs používá hhníkových vodičů; měděné
vodiče upotřebíme jen zvláště zdůvodněných případech.
Hliníkový vodič stejného průřezu délky odpor asi 1,6 krát větší
než týž vodič měděný. Naopak ustupuje tlaku, deformuje se, přičemž
tlak pochopitelně stále zmenšuje, dotyk stává nejistým, dochází
pak jiskření upalování konců vodičů. Částečná odpomoc dodatečném dotahování
283
. měděný vodič 2,5 mm2 přibližně stejnou vodivost
jako hliníkový vodič min2. nemálo případech způ
sobil takový nedokonalý styk vyhoření rozvodných skříní dokonce
i požáry objektů. Proto průřezy hliníkových vodičů berou vždy
svítidlová svorko svorky uelektroměrů
krabicová svorkovnice
iso/ač. svorka
prokrabice
Obr. Pro elektrické instalace hliník prakticky jen
jednu nevýhodu, malou mechanickou pevnost pružnost.
Pro svou nepružnost neoddává hliníkový vodič tlaku pod hlavou
šroubu nebo pod maticí. Příklady různých způsobů připojení vodičů svorkám kabe
lovým okům
pro totéž zatížení stupeň větší, než vycházel průřez měděného
vodiče. Např.'Proto
nevydrží tolik ohybů jako měď stačí malá příčná ryska, často zavi
něná montérem při odizolování konců vodiče, aby ulomil.
Z hospodářského hlediska jsou hliníkové vodiče elektrických za
řízeních výhodné. 204.větších průřezů nasazují konce vodičů kabelová oka, přičemž
se vodič upevní šroubky nebo vbsováným vrubem
