Provoz distribučních soustav

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

... čas, kdy tato publikace vznikla, je ve znamení pokračujících dynamických změn v energetice. Energetika jako celek, nejen výroba, přenos a distribuce elektřiny, na které se zaměřuje tato edice odborných publikací, je ovlivňována zásadními událostmi. Plně se otevřel trh s elektřinou a plynem, stále narůstá podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, mění se a vyhraňují postoje k jaderné energetice. V rámci Evropy se stále více diskutuje o využití primárních zdrojů i paliv, rostou nároky na přenosovou soustavu.

Vydal: České vysoké učení technické Praha Autor: Petr Toman Jiří Drápela Stanislav Mišák Jaroslava Orságová Martin Paar David Topolánek

Strana 101 z 265

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pro zvýšení úrovně činné složky netočivého proudu tedy pro zvýšení citlivosti zemních ochran nejen České republice využívá krátkodobého připnutí pomocného odporníku. Tento postup omezuje vliv nesymetrie selektivitu metody.40. Jelikož distribuční soustava běžně nemusí provozovat zcela vykompenzovaná, ale může být mírně rozladěná, netočivá složka proudu fázový posun dle charakteru provozu systému, jak naznačeno tomto obrázku.50) Aby omezilo selhání metody vlivem nesymetrie systému, používá častěji pro vyhodnocení admitance přírůstkové metody.100 Metoda maximální změny jalové složky netočivého proudu V bezporuchovém stavu pro jednotlivé vývody vybere referenční signál netočivé složky proudu společně fázovým posunem netočivé složky napětí a vzniku zemního spojení vyhodnotí jejich změna.51) . 0 0 0_prefault0_fault 0_prefault0_fault 0 U I UU II Y       (3. b) Metody vhodné pro kompenzované distribuční soustavy Metoda detekce činné složky netočivého proudu (Wattmetrická metoda) Jelikož nelze zcela vykompenzovat poruchový proud (vždy přetrvává zbytkový proud činného charakteru), lze pro lokalizaci poruchy kompenzovaných sítích využít směru právě tohoto reziduálního proudu. postiženého vývodu činná složka netočivého proudu popřípadě činný výkon netočivé složky vyšší má opačný směr než ostatních nepostižených vývodů. tomto případě admitance vyčíslena poměru přírůstku netočivého proudu napětí mezi stavem před poruchou (prefault) při poruše (fault) jak uvádí [8]     . Tuto společnou nevýhodu odstraňují následující metody. 3. Postižený vývod ten, u něhož byla změna jalové složky netočivého proudu maximální. Příklad charakteristiky detekující činnou složku netočivého proudu zobrazen na Obr. Admitanční metoda netočivé složky Metoda založena nepřetržitém monitoringu netočivé složky proudu 0I a napětí kde při překročení přednastavené hodnoty netočivé složky napětí provede výpočet admitance dle vztahu . Zásadní vliv správnou funkci metody mají vhodně navržené měřící proudové transformátory velikost činné složky netočivého proudu. Právě rozdílné chyby fáze úhlu použitých PTP vzhledem nízké úrovni reziduálního proudu kapacitního proudu sítě) mohou zapříčinit neselektivní působení metody. 0 0 0 U I Y   (3. Všech čtyř výše zmiňovaných pasivních metod využívá izolovaných soustavách, ale díky kompenzaci kapacitního proudu nelze použít soustavách kompenzovaných