Tato příručka v prvé části uvedenou CSN 33 2000-6 ed. 2 komentuje, pokud možno srozumitelnou formou včetně vazeb jejich ustanovení na ustanovení ČSN 331500. Postupy při provádění výchozích revizí elektrických instalací jsou aplikovatelné i na provádění jejich pravidelných revizí. Proto má tato příručka všeobecnější platnost než pouze pro provádění výchozích revizí elektrických instalací.
zkratového proudu, který může být nižší než zkratový proud určený základě
naměřené impedance smyčky (viz obr. průrazům neživé části, dochází zatíženého zařízení, kdy
provozní teplota vodičů může být během trvání zkratu tato teplota dále zvy
šuje. Kromě toho když norma nepožaduje) mělo též uvažovat
s tím, poruchám, tzn. Čím tedy na
měřená impedance smyčky blíže mezi přípustných hodnot, tím většímu zahřátí vodičů
dochází tím později porucha odpojena.
Přestože normě upustilo zobrazování schémat měřicíchpřístrojů, protože revizní
ho technika ani příliš nemusí zajímat, pro informaci obr.
Je proto, aby byl zřejmý základní princip měření, který uplatňuje dnes.
Obr. Měření impedance smyčky mezi PE
a) základní uspořádání
b) zjednodušené schéma
118
. znamená, skutečná impedance smyčky, která se
projevuje provozu, může být vyšší než impedance naměřená. Kolísání napětí během
měření příkonu spotřebičů jalového proudu měřené smyčce mohou výsledek měření
rovněž značně ovlivnit. 39) bez uvážení její maximální možné nejistoty. Přitom impedance smyčky měří „za studená”. Korekční součinitel odporu vodičů
pro teplotu uvádí 1,24.
Při posuzování naměřených hodnotje třeba vzít úvahu též nejistoty (dříve chyby), kte
ré nezávisí pouze měřicím přístroji, ale také podmínkách sítě. takové schéma ukazujeme
