Tato příručka v prvé části uvedenou CSN 33 2000-6 ed. 2 komentuje, pokud možno srozumitelnou formou včetně vazeb jejich ustanovení na ustanovení ČSN 331500. Postupy při provádění výchozích revizí elektrických instalací jsou aplikovatelné i na provádění jejich pravidelných revizí. Proto má tato příručka všeobecnější platnost než pouze pro provádění výchozích revizí elektrických instalací.
Přitom impedance smyčky měří „za studená”.
Je proto, aby byl zřejmý základní princip měření, který uplatňuje dnes.
Při posuzování naměřených hodnotje třeba vzít úvahu též nejistoty (dříve chyby), kte
ré nezávisí pouze měřicím přístroji, ale také podmínkách sítě. Kromě toho když norma nepožaduje) mělo též uvažovat
s tím, poruchám, tzn. takové schéma ukazujeme.
Přestože normě upustilo zobrazování schémat měřicíchpřístrojů, protože revizní
ho technika ani příliš nemusí zajímat, pro informaci obr. 39) bez uvážení její maximální možné nejistoty.
Obr. Čím tedy na
měřená impedance smyčky blíže mezi přípustných hodnot, tím většímu zahřátí vodičů
dochází tím později porucha odpojena. Kolísání napětí během
měření příkonu spotřebičů jalového proudu měřené smyčce mohou výsledek měření
rovněž značně ovlivnit. Měření impedance smyčky mezi PE
a) základní uspořádání
b) zjednodušené schéma
118
. Korekční součinitel odporu vodičů
pro teplotu uvádí 1,24.zkratového proudu, který může být nižší než zkratový proud určený základě
naměřené impedance smyčky (viz obr. průrazům neživé části, dochází zatíženého zařízení, kdy
provozní teplota vodičů může být během trvání zkratu tato teplota dále zvy
šuje. znamená, skutečná impedance smyčky, která se
projevuje provozu, může být vyšší než impedance naměřená
