Tato příručka v prvé části uvedenou CSN 33 2000-6 ed. 2 komentuje, pokud možno srozumitelnou formou včetně vazeb jejich ustanovení na ustanovení ČSN 331500. Postupy při provádění výchozích revizí elektrických instalací jsou aplikovatelné i na provádění jejich pravidelných revizí. Proto má tato příručka všeobecnější platnost než pouze pro provádění výchozích revizí elektrických instalací.
Kolísání napětí během
měření příkonu spotřebičů jalového proudu měřené smyčce mohou výsledek měření
rovněž značně ovlivnit. Čím tedy na
měřená impedance smyčky blíže mezi přípustných hodnot, tím většímu zahřátí vodičů
dochází tím později porucha odpojena. Přitom impedance smyčky měří „za studená”. znamená, skutečná impedance smyčky, která se
projevuje provozu, může být vyšší než impedance naměřená. Kromě toho když norma nepožaduje) mělo též uvažovat
s tím, poruchám, tzn. Měření impedance smyčky mezi PE
a) základní uspořádání
b) zjednodušené schéma
118
.
Při posuzování naměřených hodnotje třeba vzít úvahu též nejistoty (dříve chyby), kte
ré nezávisí pouze měřicím přístroji, ale také podmínkách sítě.
Obr. 39) bez uvážení její maximální možné nejistoty. takové schéma ukazujeme.
Přestože normě upustilo zobrazování schémat měřicíchpřístrojů, protože revizní
ho technika ani příliš nemusí zajímat, pro informaci obr. Korekční součinitel odporu vodičů
pro teplotu uvádí 1,24.
Je proto, aby byl zřejmý základní princip měření, který uplatňuje dnes. průrazům neživé části, dochází zatíženého zařízení, kdy
provozní teplota vodičů může být během trvání zkratu tato teplota dále zvy
šuje.zkratového proudu, který může být nižší než zkratový proud určený základě
naměřené impedance smyčky (viz obr
