navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).
Infračervený přenos
Infračervené spojení další možností oblasti bezdrátových technologií, níž lze
uvažovat při přenosu krátkou vzdálenost. Praktické omezení vyplývá
z potřeby přímé viditelnosti popř. Přenosové vzdálenosti jsou závislé rovněž použité anténě, která má
vzhled běžné satelitní antény družicový televizní příjem. využívají všesměrové antény. Kabely jsou schopny přenášet velké
množství signálů najednou, což umožňuje vyhovět požadavkům přenos řídicích ji
ných pomocných signálů (např. fyzikálního principu vyšší
pásmo (10 GHz) směrové účinky, tak když blízkém kmitočtu pracuje jiné zařízení
riziko rušení minimální.
Výhody jsou stejné jako předcházejícího bezdrátového přenosu.Kapitola 5
o pásma sdílená více uživateli základě zásad uvedených všeobecných oprávně
ních. další pomůcka, která krátký
dosah velice osvědčila, ale povětrnostní podmínky ovlivňují daleko výrazněji než mik
rovlnné zařízení.
Je třeba poznamenat, pokud systém CCTV budoucnu rozšířit má
pokrývat oblasti vzdálenější monitorovacích míst, mohou prudce vzrůst náklady na
přenos, technologie krátkým dosahem pak nemusí být schopna kvalitně přenášet
obraz, pak může slovu přijít přenos optickém vlákně.
Nižší používané pásmo (2,4 GHz) prioritně určeno pro přenos dat rozprostřeným
spektrem což přináší vyšší riziko rušení přenosu směrové účinky těchto kmitočtů jsou
menší, takže fyzikálního principu přenosu vyplývá vyšší náchylnost rušení. Mikrovlnný přenos možno realizovat přijatelnými náklady
na řádově jednotky kilometrů možností pasivní retranslace desítky kilometrů ak
tivní retranslací. hlídání technologie). Antény
jsou většinou buď směrové klasické YAGI anténní řady reflektorem podobné tele
vizním anténám, zvláštní dielektrické antény popř.
Při porovnání obou pásem nutno říci následující. záznam bude nepoužitelný. Přenos
je možný vzdálenosti větší než kilometrů. Instalace optických vláken může být
levnější než jiné přenosové systémy, především větších projektů.
Není možné takové systémy zcela vyloučit, ale třeba přistupovat nim opatrně nasa
zení podmiňovat dokonalým radiokomunikačním průzkumem.
Cena takového přenosového zařízení nižší ovšem při výše jmenovaných rizicích že
v kritickém okamžiku operátor neuvidí, vidět má, popř.
Jednoznačná výhoda bezdrátových přenosů galvanické oddělení jednotlivých
částí systému eliminace přenosu přepěťových pulsů.
Přenos optickém vlákně
Principielně optický kabel skládá jemných skleněných vláken, která mají vyso
kou optickou propustnost působí jako vlnové vodiče pro světelné paprsky. Ztráty při pře
nosu jsou velice nízké nedochází prakticky žádným elektrickým interferencím. zařazení retranslačních bodů.
222
. Antény obvykle musí
umísťovat nejvyšší budovy nebo věže. Při nepříznivých povětrnostních podmínkách
(hustý déšť, sněžení) může snížit kvalita obrazu. Možné využití
optických tras podobě závěsných kabelů
