navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).
Návrh ohniskové vzdálenosti objektivu vychází specifikace článku 7.Kapitola 5
kových kamer stávají přijatelnými. 232 RS
485). Nový trend, který této
oblasti posledních letech silně prosazuje, provedení kamerové jednotky jako inte
grované, zahrnující kromě kamery polohovací hlavici vysokou rychlostí otáčení, motor-
zoom, ovládací přenosové zařízení standardním rozhraním (např.
220
. Podstatným požadavkem také rychlost
otáčení polohovací hlavice zvláště horizontálním směru. lepší než 0,1 černobílém režimu) stano
vena rezervou. Vlastní provedení integrovaném kulovém krytu pak jednak zlepšuje desígnovou
hodnotu systému CCTV zvláště objektech, kde systém pod drobnohledem kromě
jiných pracovníků památkové péče architekta.
Rozlišovací schopnost kamer pro běžné aplikaci měla být určitě vyšší než 400
řádků, jak černobílém, tak barevném režimu. Výhody toto provedení hledis
ka montáže servisu, koneckonců ani cena není proti kamerové jednotce poskládané
z komponentů výrazně vyšší.
Určitě nezbytným požadavkem ochrana proti přepětí signálových napáje
cích trasách (víz kapitola 7). Je-li kamera umístěna tak,
aby bylo možno sledovat prostor celém rozsahu 360°, potřebuje standardní hlavice
s rychlostí otáčení 6°/s přetočení jedné mezní polohy druhé vše za
tuto dobu může stát mimo zorné pole, nutno pečlivě zvážit.
Možnost přepínání režimu černobílý/barevný požadavek rozumný však nezbyt
ný spektrální složení světla umělého osvětlení (ať již sodíkových rtuťových výbojek)
výrazně mění barevné podání obrazu při dostatečné intenzitě osvětlení ovlivňuje vy
povídací schopnost snímku oblasti barvy.
Mezní citlivost r-jsou-li zóny sledování noci osvětleny umělým osvětlením,
měla být citlivost ohledem současně dosažitelné parametry ekonomických me
zích lepší než barevném režimu/popř. Dnes již tedy nestojíme před dilematem, zda raději
preferovat černobílé kamery dostatečnou citlivostí dostatečnou rozlišovací schop
ností zda preferovat nižší citlivost nižší rozlišovací schopnost cenu pro identifikaci
důležité vlastnosti barvy.
U polohovací hlavice kamerového krytu důležitým požadavkem stupeň krytí
pro venkovní nasazení nepřetržitém provozu. sodíková rtuťová výbojka)
I dnes již například řada výrobců vyrábí barevné kamery, které zajišťují výborný ba
revný obraz denního světla soumraku automaticky přepnou černobílý. tak však musíme počítat omezenou schopností věrně zob
razit konkrétní barvu zvláště umělého osvětlení, jehož spektrální složení vzdálené
dennímu světlu (např.6 ČSN
EN 132. Parametr citlivost vždy vázán světelnost použitého objektivu citli
vost měla být uváděna vždy spojení světelností objektivu, které vztažena. sou
časné době toto provedení dražší než běžných barevných kamer, ale tomto odvětví
ceny spíše klesají než stoupají!
Přisvětlení scény infračerveném spektru mělo být tím posledním řešením
- výhodnější zlepšit běžné osvětlení sledované scény nebo využít kamery vyšší cit
livostí
