Příručka zabezpečovací techniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).

Vydal: Blatenská tiskárna, s. r. o., Blatná Autor: Stanislav Křeček

Strana 112 z 315

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zde vystupují rozho­ dovacím procesu popředí tři následující aspekty: • požadovaný stupeň zabezpečení (dle ČSN 50131-1) kterého základě bezpečnostního posouzení následné analýzy rizik svým provozem objekt spa­ dá, • fyzický rozsah objektu, jež být střežen, jeho stavební provedení, • finanční možností investora 7. znemožňuje zkreslení během přenosu znesnadňuje neoprávněné proniknutí systému cílem jeho vyřazení provozu. 7.2 Kritéria výběru ústředny EZS Každá uvedených čtyř skupin ústředen své opodstatnění trhu techniky EZS a věcí projektanta zvolit pro danou aplikaci nejvhodnější řešení. Vstupní obvody nejjednodušších ústředen bývají obvykle velmi primitivní jsou schopny vyhodnotit dva základní stavy, „smyčka uzavřená”, nebo „smyčka rozpo­ jená”. 7.Kapitola 3 • lze uskutečnit funkci automatického přeladěni při rušení jako významný faktor zvý­ šení odolnosti proti úmyslnému neúmyslnému přerušení přenosu, • ústředna může ověřit, zdaje došlá poplachová informace skutečný poplach, což umožní vyloučit plané poplachy způsobené rušením.4.3 Kódování přenosu prvků Samozřejmým požadavkem bezdrátových prvků kódování komunikace mezi jednotlivými prvky systému. Rovněž historických objektů vzácnými malbami omítce kamennými zdmi, jež neumožňují vedení kabelů, bezdrátový systém prakticky jediná alternativa. Počet vstupů smyček dán typem ústředny může prakticky pohybovat od čtyř stovky smyček. sofistikova­ ných systémů mají prvky kód pevně přidělen již při výrobě jejich čísla programují do ústředny při instalaci systému. Při provozu třeba počítat zvýšenými nároky na pravidelnou kontrolu stavu výměnu baterií zvláště nízkých okolních teplot. jednodušších systémů kódování prvků uskutečňuje obvykle naprogramováním mechanickými přepínači binárním způsobem (tzv. Jako správný funkční stav volí stav „smyčka uzavřená”, neboť pak každý de- 112 . Elektric­ ké parametry všech druhů smyček jsou shodné, liší pouze způsobem hlášení svého narušení. Kromě toho nut­ né jednotlivé prvky systému identifikovat. Tím znesnadněno cílené nahrazení (substituce) prvku s konkrétní adresou při pokusu kvalifikované nabourání systému. Jako díly bezdrátových systémů existují bezdrátová čidla pohybu (většinou PIR), bezdrátová tísňová tlačítka, bezdrátové magnetické kontakty, univerzální bezdrátové mo­ duly pro připojení libovolných čidel, stabilní bezdrátové ovládací díly, mobilní bezdrátové ovládací díly, bezdrátové sirény atd. Bezdrátové systémy jsou vhodné pro dodatečnou instalaci objektu minimalizací kabelové sítě hrubých montážních prací.1.3 Vstupní vyhodnocovací obvody Jednotlivá čidla EZS (napájená nenapájená) jsou pomocí vícežilového stíněného kabelu zapojena poplachové nebo tísňové zajišťovací (sabotážní) smyčky. -sw itch), případně programováním pomocí připojeného počítače