navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).
sice klidovém stavu tako
vou informaci jako poplach nevyhodnotí, ale každé takovéto vysílání vyčerpává energii
napájecího zdroje.Elektronické zabezpečovací systémy
7.
7. může vést jak ke
vzniku falešných poplachů, tak ztrátě přenosu. praxi řeší obvykle tak, detektor vybaven časovačem blo
kujícím odeslání zprávy dobu několika minut vysílání. Vzhledem tomu, jednotlivé prvky nemají informaci tom, zda
je systém klidu nebo střežení, musejí vždy okamžiku zjištění poplachového stavu
(tedy pohybu dosahu detektoru) vyslat signál ústředně. Tyto inteli
gentní moduly jsou dokonce schopny najít vyhrazeném kmitočtovém pásmu dva
volné kanály pro přenos automaticky naladit.2 Systémy obousměrnou komunikací
Nejnovější typy bezdrátových systémů pracují duplexně každý prvek systému je
vybaven jak vysílací, tak přijímací elektronikou modulem vysílač/přijímač.4. Starší systémy tohoto řešení neměly žádnou kontrolu funkčnosti jednotlivých
detektorů výjimkou výše popsané indikace poklesu napájecího napětí pod stanovenou
mez).1 Systémy jednosměrnou komunikací
Jednodušší systémy pracují jednosměrně, tzn.
Jednou nevýhod bezdrátových systémů nebezpečí rušení. Vzhledem tomu, nutné vyloučit nebo alespoň
omezit plané poplachy vzniklé následkem náhodných výpadků signálu, způsobené nej
různějšími příčinami, vyhodnocuje obvykle stav jako poruchový nebo poplachový až
tehdy nedojde-li několik sobě jdoucích kontrolních relací (nejméně dvě). Jestliže takovéhoto systému pachatel poško
dí detektor, může uživatel systém zapnout přesvědčením, bude mít objekt během
své nepřítomnosti náležitě chráněn. jednosměrných systémů relativně
snadné zjistit, jakém kmitočtu jakou modulací systém pracuje. Tím ovšem
dále prodlužuje doba během níž systém nemusí zaznamenat poplach nebo poruchu. sice šetří energii zdroje,
ale zároveň ztěžuje následné vyhodnocení pohybu pachatele, protože jeho pohyb po
první aktivaci není dalších minutách monitorován. Lze jej pak poměrně
jednoduše vyřadit činnosti zahlcením příjímače stejným kmitočtem podstatně vyšší
intenzitě. Problémem zde roz
por mezi požadavkem nejvyšší četnost kontrol požadavkem velkou trvanlivost
baterií napájejících jednotlivé prvky.1. Jestliže tedy došlo poruše prvku nebo jeho násilnému poškození odcizení,
nedostala tom ústředna žádnou informaci. Modernější systémy pracují principu pra
videlné kontroly přenosové cesty vysíláním kontrolních telegramů.
Jednosměrný systém značnou nevýhodu také tam, kde velký pohyb osob (napří
klad veřejné budovy).4.1. Zavedení obousměrné komunikace mezi
ústřednou všemi prvky zabezpečovacího systému odstraňuje jmenované nedostatky
jednosměrných systémů. ovšem znamená, ústředna nefunkčnosti prvku informována
s určitým (někdy značným) zpožděním., čidle vysílač ústředně
přijímač. Přednosti systémů obousměrnou komunikací:
• při zapínání systému ústředna ověří stav všech prvků,
• čidla klidovém stavu nevysílají, neplýtvají proto energií, navíc nemusejí být
vybavena blokováním dalšího vysílaní vyslaném poplachu,
• dálkově lze zapnout test chůzí,
111
. případě rušení těchto kanálů
jsou schopny přeladit jiné, nezarušené. praxi proto obvykle pracuje četností jednou
za několik hodin
