Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 940 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Počet průsečíků obrazců svislou vodorovnou přímkou, vedenou mimo vlastní průsečíky obrazce určuje poměr kmitočtů podle obr. 978. 237. Přesnost postačí pro běžné účely, lze měřit libovolné průběhy. Princip měření kmitočtu pomocí záznějů 976 . Obr.3. e) Měření čítačem Měření kmitočtů nad převede měření počtu period přesně nastaveném časovém intervalu odtud vypočte kmitočet. Přesnost pohybuje okolí roz­ sahu nejvýše několik set hertzů. Výrazně vyšší rozsah měřených kmitočtů (až stovky mega­ hertzů) při přesnosti číselná jednotka dosahují čítače, vyráběné velmi širokém sorti­ mentu. d) Záznějové metody Pracují podle blokového schématu obr.11 MĚŘENÍ KMITOČTU ä) Kmitotněry U klasických přístrojů používá především rezonančního principu, dále magneto- elektrického nebo ferodynamického měřicího ústrojí. Většinou ladíme generátor nulový rozdílový kmitočet (zázněj). 977. Určení kmitočtu Lissajoussových obrazců Přivedeme-li měřený kmitočet jednu soustavu vychylovacích destiček, známý kmitočet druhou soustavu, vzniknou stínítku charakteristické Lissajoussovy obrazce. 977. elektrodynamickým přístrojem, osciloskopem nebo telefon­ ním sluchátkem. Zdroj časových intervalů součástí všech čítačů.19. Známý kmitočet laditelného generá­ toru směšujeme měřeným kmitočtem, vybíráme pomocí propustí vznikající rozdílový kmitočet ten indikujeme např. 4_ 3 Obr. b) Měření pomocí osciloskopu Nejjednodušším srovnání měřeného kmitočtu známým kmitočtem kalibrované časové základny. c) Můstková měření Používané můstky jejich vlastnosti obsahuje tab. 978. Lze do­ sáhnout přesnosti 0,01 %