Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 918 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3. Běžně vyrábějí bočníky 000 Obecně lze použít všech ostatních měřicích ústrojí výjimkou indukčního elektrostatického. c) Měření velkých stejnosměrných proudů Měření těchto proudů zpravidla vyžaduje galvanické oddělení přístroje měřeného obvodu. Elek­ tronické přístroje jen pro měření proudu vyskytují zřídka. Požadujeme, aby nej­ méně ovlivnil poměry obvodu, tj.3. b) Měření střídavých proudů Elektromechanické ampérmetry jsou většinou magnetoelektrické usměrňovačem, elektrodynamické feromagnetické. Pokud není nutné dodržet podmínku galvanického oddělení měřeného obvodu, lze měřit úbytek napětí na vhodně dimenzovaném bočníku. Při měření pulsujících průběhů platí totéž jako pro měření napětí. a) Měření stejnosměrných proudů Z elektromagnetických přístrojů téměř výhradně používají přístroje magnetoelek- trické přímo jako ampérmetry nebo jako milivoltmetry, měřících úbytek napětí bočníku (zpravidla při odporu ústrojí O). Např. Elektronické ampérmetry bývají součástí multimetru měří nepřímo v rozsazích 10~6 10° přičemž měření efektivních hodnot neharmonických proudů je výjimkou. 19. d) Měření velkých střídavých proudů Přístroje, kterými prochází celý měřený proud, nevyrábějí. MĚŘENÍ PROUDU 954 . Přesnost závisí přesnosti převodníku. Rozsah zpravidla zvětšuje měřicím trans­ formátorem proudu. Není-li třeba galvanické oddělení měřeného proudu, je velmi vhodné použít speciálního koaxiálního nebo klečového bočníku měřit úbytek napětí na něm voltmetrem měřicím přesně efektivní hodnotu neharmonického napětí. napětí, lze použít též kalorimetrické me­ tody, pro určení střední hodnoty elektrolytické metody [63], 19. Použitím speciálně konstruovaných bočníků milivoltmetrů lze měřit i neharmonické průběhy stejnosměrnou složkou.6. Pro měření mechanických vysokofrekvenčních proudů se užívají přístroje termoelektrickým článkem. aby jeho impedance byla minimální. Proudy lze měřit měřicími transformátory proudu, jež nevyhoví při nízkých kmitočtech, nebo obsahu- je-li průběh stejnosměrnou složku. Měniče Hallovými sondami magnetorezistory umožní měřit rozsahu několika set hertzů.Proud můžeme měřit přímo elektromechanickým nebo elektronickým přístrojem, nebo nepřímo měřením úbytku napětí přesném odporu voltmetrem. e) Použití fyzikálních metod Pro určení efektivní hodnoty proudu, resp. 19. měniče s Hallovými sondami bylo dosaženo přesnosti 0,2 při proudu 100 kA. Pro velmi přesná měření lze použít bud klasických kompenzátorů komparátorů, popsaných odst. obou případech musíme zapjit ampérmetr nebo přesný odpor série měřeným obvodem. Proud měří nepřímo jako úbytek napětí. Při měření střída­ vých proudů nutné uvažovat vliv neharmonického průběhu vyššího kmitočtu. Proudové rozsahy 10-6 A mají většinou číslicové multimetry.3,nebo přesných číslicových milivoltmetrů měřicích úbytek napětí na přesném bočníku.3.3. Pro přesná měření lze použít kompenzačních metod, popsaných odst. Proto používá stejnosměrných převodníků proudu transduktory, Hallovými sondami nebo magnetorezistory