Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
3.
c) Měření velkých stejnosměrných proudů
Měření těchto proudů zpravidla vyžaduje galvanické oddělení přístroje měřeného
obvodu. Při měření střída
vých proudů nutné uvažovat vliv neharmonického průběhu vyššího kmitočtu. Přesnost závisí přesnosti převodníku. Běžně vyrábějí bočníky 000 Obecně
lze použít všech ostatních měřicích ústrojí výjimkou indukčního elektrostatického. napětí, lze použít též kalorimetrické me
tody, pro určení střední hodnoty elektrolytické metody [63],
19. měniče
s Hallovými sondami bylo dosaženo přesnosti 0,2 při proudu 100 kA. Proudy lze
měřit měřicími transformátory proudu, jež nevyhoví při nízkých kmitočtech, nebo obsahu-
je-li průběh stejnosměrnou složku. Elek
tronické přístroje jen pro měření proudu vyskytují zřídka.
e) Použití fyzikálních metod
Pro určení efektivní hodnoty proudu, resp. Proto používá stejnosměrných převodníků proudu transduktory, Hallovými
sondami nebo magnetorezistory. Proudové rozsahy 10-6 A
mají většinou číslicové multimetry. obou případech musíme
zapjit ampérmetr nebo přesný odpor série měřeným obvodem. Pro měření mechanických vysokofrekvenčních proudů
se užívají přístroje termoelektrickým článkem. Pro velmi přesná měření lze použít bud klasických kompenzátorů komparátorů,
popsaných odst. aby jeho impedance byla minimální.3,nebo přesných číslicových milivoltmetrů měřicích úbytek napětí
na přesném bočníku.3. Rozsah zpravidla zvětšuje měřicím trans
formátorem proudu. MĚŘENÍ PROUDU
954
. Pro přesná
měření lze použít kompenzačních metod, popsaných odst. Při měření pulsujících
průběhů platí totéž jako pro měření napětí.3.3.
d) Měření velkých střídavých proudů
Přístroje, kterými prochází celý měřený proud, nevyrábějí. Proud měří nepřímo jako úbytek napětí.6. 19. Použitím speciálně konstruovaných bočníků milivoltmetrů lze měřit
i neharmonické průběhy stejnosměrnou složkou.Proud můžeme měřit přímo elektromechanickým nebo elektronickým přístrojem, nebo
nepřímo měřením úbytku napětí přesném odporu voltmetrem. Např. Měniče Hallovými sondami magnetorezistory umožní
měřit rozsahu několika set hertzů. Není-li třeba galvanické oddělení měřeného proudu,
je velmi vhodné použít speciálního koaxiálního nebo klečového bočníku měřit úbytek napětí
na něm voltmetrem měřicím přesně efektivní hodnotu neharmonického napětí. 19. Pokud není nutné
dodržet podmínku galvanického oddělení měřeného obvodu, lze měřit úbytek napětí na
vhodně dimenzovaném bočníku. Požadujeme, aby nej
méně ovlivnil poměry obvodu, tj. Elektronické ampérmetry bývají součástí multimetru měří nepřímo
v rozsazích 10~6 10° přičemž měření efektivních hodnot neharmonických proudů je
výjimkou.
b) Měření střídavých proudů
Elektromechanické ampérmetry jsou většinou magnetoelektrické usměrňovačem,
elektrodynamické feromagnetické.
a) Měření stejnosměrných proudů
Z elektromagnetických přístrojů téměř výhradně používají přístroje magnetoelek-
trické přímo jako ampérmetry nebo jako milivoltmetry, měřících úbytek napětí bočníku
(zpravidla při odporu ústrojí O)
