Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
3.Proud můžeme měřit přímo elektromechanickým nebo elektronickým přístrojem, nebo
nepřímo měřením úbytku napětí přesném odporu voltmetrem.
d) Měření velkých střídavých proudů
Přístroje, kterými prochází celý měřený proud, nevyrábějí. Přesnost závisí přesnosti převodníku. Např. Pro přesná
měření lze použít kompenzačních metod, popsaných odst.
c) Měření velkých stejnosměrných proudů
Měření těchto proudů zpravidla vyžaduje galvanické oddělení přístroje měřeného
obvodu. Pro měření mechanických vysokofrekvenčních proudů
se užívají přístroje termoelektrickým článkem.
e) Použití fyzikálních metod
Pro určení efektivní hodnoty proudu, resp. Použitím speciálně konstruovaných bočníků milivoltmetrů lze měřit
i neharmonické průběhy stejnosměrnou složkou.3.6.
a) Měření stejnosměrných proudů
Z elektromagnetických přístrojů téměř výhradně používají přístroje magnetoelek-
trické přímo jako ampérmetry nebo jako milivoltmetry, měřících úbytek napětí bočníku
(zpravidla při odporu ústrojí O).
b) Měření střídavých proudů
Elektromechanické ampérmetry jsou většinou magnetoelektrické usměrňovačem,
elektrodynamické feromagnetické. Elektronické ampérmetry bývají součástí multimetru měří nepřímo
v rozsazích 10~6 10° přičemž měření efektivních hodnot neharmonických proudů je
výjimkou.3. 19. Požadujeme, aby nej
méně ovlivnil poměry obvodu, tj. Proudy lze
měřit měřicími transformátory proudu, jež nevyhoví při nízkých kmitočtech, nebo obsahu-
je-li průběh stejnosměrnou složku. Proudové rozsahy 10-6 A
mají většinou číslicové multimetry. Proud měří nepřímo jako úbytek napětí.3. měniče
s Hallovými sondami bylo dosaženo přesnosti 0,2 při proudu 100 kA. obou případech musíme
zapjit ampérmetr nebo přesný odpor série měřeným obvodem. Proto používá stejnosměrných převodníků proudu transduktory, Hallovými
sondami nebo magnetorezistory. Pro velmi přesná měření lze použít bud klasických kompenzátorů komparátorů,
popsaných odst. 19. Při měření střída
vých proudů nutné uvažovat vliv neharmonického průběhu vyššího kmitočtu. Elek
tronické přístroje jen pro měření proudu vyskytují zřídka. napětí, lze použít též kalorimetrické me
tody, pro určení střední hodnoty elektrolytické metody [63],
19. aby jeho impedance byla minimální.3,nebo přesných číslicových milivoltmetrů měřicích úbytek napětí
na přesném bočníku. Měniče Hallovými sondami magnetorezistory umožní
měřit rozsahu několika set hertzů. Rozsah zpravidla zvětšuje měřicím trans
formátorem proudu. Při měření pulsujících
průběhů platí totéž jako pro měření napětí. Pokud není nutné
dodržet podmínku galvanického oddělení měřeného obvodu, lze měřit úbytek napětí na
vhodně dimenzovaném bočníku. Běžně vyrábějí bočníky 000 Obecně
lze použít všech ostatních měřicích ústrojí výjimkou indukčního elektrostatického. Není-li třeba galvanické oddělení měřeného proudu,
je velmi vhodné použít speciálního koaxiálního nebo klečového bočníku měřit úbytek napětí
na něm voltmetrem měřicím přesně efektivní hodnotu neharmonického napětí. MĚŘENÍ PROUDU
954
