Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Při měření střída
vých proudů nutné uvažovat vliv neharmonického průběhu vyššího kmitočtu. Pokud není nutné
dodržet podmínku galvanického oddělení měřeného obvodu, lze měřit úbytek napětí na
vhodně dimenzovaném bočníku. Při měření pulsujících
průběhů platí totéž jako pro měření napětí. Pro přesná
měření lze použít kompenzačních metod, popsaných odst. napětí, lze použít též kalorimetrické me
tody, pro určení střední hodnoty elektrolytické metody [63],
19. Běžně vyrábějí bočníky 000 Obecně
lze použít všech ostatních měřicích ústrojí výjimkou indukčního elektrostatického. Proudové rozsahy 10-6 A
mají většinou číslicové multimetry. Např.3. Elektronické ampérmetry bývají součástí multimetru měří nepřímo
v rozsazích 10~6 10° přičemž měření efektivních hodnot neharmonických proudů je
výjimkou. Požadujeme, aby nej
méně ovlivnil poměry obvodu, tj.
c) Měření velkých stejnosměrných proudů
Měření těchto proudů zpravidla vyžaduje galvanické oddělení přístroje měřeného
obvodu.3. Měniče Hallovými sondami magnetorezistory umožní
měřit rozsahu několika set hertzů.3. Pro velmi přesná měření lze použít bud klasických kompenzátorů komparátorů,
popsaných odst. Proto používá stejnosměrných převodníků proudu transduktory, Hallovými
sondami nebo magnetorezistory.
a) Měření stejnosměrných proudů
Z elektromagnetických přístrojů téměř výhradně používají přístroje magnetoelek-
trické přímo jako ampérmetry nebo jako milivoltmetry, měřících úbytek napětí bočníku
(zpravidla při odporu ústrojí O). Rozsah zpravidla zvětšuje měřicím trans
formátorem proudu.3. 19. Proudy lze
měřit měřicími transformátory proudu, jež nevyhoví při nízkých kmitočtech, nebo obsahu-
je-li průběh stejnosměrnou složku. Není-li třeba galvanické oddělení měřeného proudu,
je velmi vhodné použít speciálního koaxiálního nebo klečového bočníku měřit úbytek napětí
na něm voltmetrem měřicím přesně efektivní hodnotu neharmonického napětí. měniče
s Hallovými sondami bylo dosaženo přesnosti 0,2 při proudu 100 kA.
d) Měření velkých střídavých proudů
Přístroje, kterými prochází celý měřený proud, nevyrábějí. Použitím speciálně konstruovaných bočníků milivoltmetrů lze měřit
i neharmonické průběhy stejnosměrnou složkou.
b) Měření střídavých proudů
Elektromechanické ampérmetry jsou většinou magnetoelektrické usměrňovačem,
elektrodynamické feromagnetické.6.3,nebo přesných číslicových milivoltmetrů měřicích úbytek napětí
na přesném bočníku. Pro měření mechanických vysokofrekvenčních proudů
se užívají přístroje termoelektrickým článkem. Proud měří nepřímo jako úbytek napětí. obou případech musíme
zapjit ampérmetr nebo přesný odpor série měřeným obvodem.
e) Použití fyzikálních metod
Pro určení efektivní hodnoty proudu, resp. Elek
tronické přístroje jen pro měření proudu vyskytují zřídka. 19. Přesnost závisí přesnosti převodníku. aby jeho impedance byla minimální. MĚŘENÍ PROUDU
954
.Proud můžeme měřit přímo elektromechanickým nebo elektronickým přístrojem, nebo
nepřímo měřením úbytku napětí přesném odporu voltmetrem
