Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Jeho skutečný průběh kraji elektrody můžeme potom řešit zvlášť. Uvedeným postupem lze najít řešení pouze omezeného počtu příliš složitých úloh.
U dvourozměrných polí zůstává poměr vzdáleností sousedních siločar ekvipotendál
konstantní
*
AA ~
u válcových (cylindrických) polí musí být úměrný vzdálenosti osy symetrie, jelikož druhý
rozměr silové trubice zvětšuje touto vzdáleností (obr. [21], [25], [26]. Trvá ovšem předpoklad, elektrody vedou do
nekonečna. Takto sestavenou, zpravidla rozsáhlou, soustavu lineárních rovnic mnoha ne
známých řešíme některou numerickou metodou použitím počítače.kapacitu nebo magnetickou vodivost. [16]. Postup sestavení rovnic jejich řešení nalezneme inže
nýrských příručkách matematiky nebo monografiích numerických metod, např. Grafické vyšetřování
rotačně symetrických polí
r
91
. 30) pole
mezi rovnoběžnými elektrodami přímkové můžeme jej některou silovou čarou ukončit. 31)
Obr.
V některých případech lze obejít. Potenciálni rozdíl mezi elektrodami rozdělíme rovnoměrně několik malých
stupňů podle citu nakreslíme síť (nejlépe čtvercovou) potenciálů silových čar. Můžeme takto řešit
i pole prostoru nelineárními prvky, které popsáno soustavou nelineárních rovnic. rotačně symetrická troj
rozměrná pole. První odhad
potom postupně korigujeme tak, aby ekvipotendály silové čáry všude protínaly kolmo
a aby obrazce byly podobné čtverečky nebo podobné obdélníky.
Soustavu rovnic můžeme sestavit též základě numerické metody řešení parciální diferen
ciální rovnice (4-52) nebo (4-55).
g) Numerické metody
Numerické metody spočívají rozdělení prostoru, kterém hledáme řešení elek
trického pole, určitý počet pravidelných elementů (nejčastěji krychlí, kvádrů, válcových
výseků apod. místech, kde nám čáry
vychází daleko sebe, síť zhustíme. opačném případě bychom museli doplnit další vrcholy mnohoúhelníku.
Výpočty polí pomocí konformního zobrazení jsou obtížné vyžadují určitou zkuše
nost. Čím jsou elementy menší, proto počet
rovnic větší, tím matematická formulace bližší skutečnému tvaru pole získané řešení
přesnější.), kterých vzájemnou vazbu parametrů pole středech hraničních ploch
můžeme popsat jistou přibližností lineární rovnicí. 31.
h) Grafické vyšetřování polí
Grafickými metodami můžeme řešit dvourozměrná, popř. dostatečné vzdálenosti vrcholu (obr.
Obsáhleji metoda konformního zobrazení zpracována např
