Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 863 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Přivybijení alkalického akumulátoru dochází záporné elektrodě anodické oxidaci (Cd), na kladné elektrodě obou případech redukcí kysličníků niklu větší mocností vzniká hydroxid nikelnatý. Podmínkou použitelnosti nových iontově vodivých mate­ riálů jako pevných elektrolytů galvanických článků jejich malá elektronová vodivost (elek­ tronová vodivost RbAg4j5 řádu 10"11¡Q“1cm-1). 17. Elektrolytem alkalických akumulátorů roztok KOH nebo NaOH hustota používaného elektrolytu závislá předpokládaných provozních teplotách. podstatě jde kombinaci zinkové elektrody alkalických akumulátorů (AgZn, 898 . Výhodné měrné parametry (570 dm"3, 340 kg-1) předpokládaná desetiletá skladovatelnost zdroje vyvažují zvýšenou cenu článku. Ampérhodinová účin­ nost nabíjení alkalických akumulátorů (65 menší než akumulátorů olověných (80%). Elektrody takto připravené jsou značně porézní i lehčí než elektrody kapsovité, zhotovené alkalické články spékanými elektrodami vy­ značují značnou proudovou zatížitelností. Ampérhodinová kapacita niklkadmiových niklocelových článků nor­ mální teploty daného rozměrového typu bývá rovnocenná, při teplotách pod kapacita NiFe akumulátoru podstatně menší srovnání NiCd článkem. Příkladem realizovaného lithiového zdroje zahraniční primární monočlánek obsahující rozpuštěný SO2 jako aktivní látku kladné elektrody.). Příkladně RbAgíJs byla naměřena při měrná iontóvá vodivost 0,2 íi"1cm-1, tj. menších typů alkalických akumulátorů byla úspěchem využita poměrně dražší technologie přípravy spé- kaných elektrod lisováním prachu tepla. Nevýhodou vyvíjených článků pevným elektrolytem zůstává dosud kromě vyšší ceny poměrně malá měrná kapacita zdroje (menší než kg-1). V mnoha případech úsilí technickou realizaci nových zdrojů bylo úspěšné, jistým problé­ mem současnosti však zůstává ekonomie jejich výroby použití. Použití lithia hlediska váhy zdrojů velmi výhodné, teore­ tická potřeba lithia. Pro aktivní látky kladných elektrod byly navrženy různé materiály (halogenidy kysličníky Cu, Ni, Mo, fluorovaný grafit, organické depolarizátory). Elektrochemické zdroje s lithiovou anodou důsledku vysokých elektrodových potenciálů lithia vyznačují vyš­ šími hodnotami jmenovitého napětí některých případech přes V). Snahy využití lehkých anodových materiálů vedly výzkumu primárních galvanic­ kých článků lithiovou anodou. Kon­ strukce elektrod bývá obvykle kapsovitého typu (destičky slisované činné hmoty vkládané do kapsiček elektrodových desek), zhotovují trubkové kladné elektrody. (0,26 g/Ah) podstatně menší než současně používaných aktivních materiálů pro záporné elektrody (1,22 Zn/Ah; 3,85 Pb/Ah). Realizace těchto zdrojů (schopných funkce při normální teplotě) byla umožněna vývojem pevných materiálů velkou iontovou vodivostí.3. SOUČASNÝ VÝZKUM ELEKTROCHEMICKÝCH ZDROJŮ Současné snahy výzkumu vývoje soustřeďují jednak neustálou optimalizaci základních parametrů vyráběných elektrochemických zdrojů (prodlužuje doba života, měrné kapacity výkonu, snižování výrobních nákladů), jednak zkoumání možností ve­ doucích vývoji realizaci nových typů zdrojů podstatně vyššími technickými parametry. Reaktivnost lithia však vylučuje možnost použít vodné roztoky pro elektrolyt článků; většinou využívá bez- vodých roztoků solí lithia organických rozpouštědlech (propylenkarbonát, dimetylsulfoxid, dimetylformamid aj. Při aplikacích, kde jde velmi malý odběr proudu (řádově ¡xA), velmi dlouhou životnost zdroje jeho spolehlivost, lze uvažovat využití vyvíjených primárních článků s tuhým elektrolytem. Jako jedna výhodných možností řešení jsou uvažovány alkalické zinkovzdusné baterie. Napětí nezatížených alkalických článků činí 1,3 až 1,4 samovolné vybíjení NiCd akumulátoru měsíci skladování bývá menší než 20 jmenovité kapacity, akumulátoru NiFe větší než olověného akumulátoru menší než %).3. hodnota srovnatelná již s vodivostí tekutých elektrolytů. V souvislosti vývojem elektromobilu zkoumána možnost vývoje nových sekundár ních elektrochemických zdrojů vyššími měrnými parametry (Wh kg"1, kg-1, dm-3, W dm"3)