Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
). Elektrody takto připravené jsou značně porézní
i lehčí než elektrody kapsovité, zhotovené alkalické články spékanými elektrodami vy
značují značnou proudovou zatížitelností.
Při aplikacích, kde jde velmi malý odběr proudu (řádově ¡xA), velmi dlouhou
životnost zdroje jeho spolehlivost, lze uvažovat využití vyvíjených primárních článků
s tuhým elektrolytem. Použití lithia hlediska váhy zdrojů velmi výhodné, teore
tická potřeba lithia.Přivybijení alkalického akumulátoru dochází záporné elektrodě anodické oxidaci (Cd),
na kladné elektrodě obou případech redukcí kysličníků niklu větší mocností vzniká
hydroxid nikelnatý. hodnota srovnatelná již
s vodivostí tekutých elektrolytů. (0,26 g/Ah) podstatně menší než současně používaných aktivních
materiálů pro záporné elektrody (1,22 Zn/Ah; 3,85 Pb/Ah).3. Podmínkou použitelnosti nových iontově vodivých mate
riálů jako pevných elektrolytů galvanických článků jejich malá elektronová vodivost (elek
tronová vodivost RbAg4j5 řádu 10"11¡Q“1cm-1).3. Ampérhodinová účin
nost nabíjení alkalických akumulátorů (65 menší než akumulátorů olověných
(80%). Reaktivnost lithia
však vylučuje možnost použít vodné roztoky pro elektrolyt článků; většinou využívá bez-
vodých roztoků solí lithia organických rozpouštědlech (propylenkarbonát, dimetylsulfoxid,
dimetylformamid aj. podstatě jde kombinaci zinkové elektrody alkalických akumulátorů (AgZn,
898
. Příkladem
realizovaného lithiového zdroje zahraniční primární monočlánek obsahující rozpuštěný
SO2 jako aktivní látku kladné elektrody. Elektrolytem alkalických akumulátorů roztok KOH nebo NaOH
hustota používaného elektrolytu závislá předpokládaných provozních teplotách. Ampérhodinová kapacita niklkadmiových niklocelových článků nor
mální teploty daného rozměrového typu bývá rovnocenná, při teplotách pod kapacita
NiFe akumulátoru podstatně menší srovnání NiCd článkem. Napětí nezatížených alkalických článků činí 1,3
až 1,4 samovolné vybíjení NiCd akumulátoru měsíci skladování bývá menší než
20 jmenovité kapacity, akumulátoru NiFe větší než olověného akumulátoru
menší než %). Kon
strukce elektrod bývá obvykle kapsovitého typu (destičky slisované činné hmoty vkládané
do kapsiček elektrodových desek), zhotovují trubkové kladné elektrody. Nevýhodou vyvíjených článků pevným
elektrolytem zůstává dosud kromě vyšší ceny poměrně malá měrná kapacita zdroje (menší
než kg-1). SOUČASNÝ VÝZKUM ELEKTROCHEMICKÝCH ZDROJŮ
Současné snahy výzkumu vývoje soustřeďují jednak neustálou optimalizaci
základních parametrů vyráběných elektrochemických zdrojů (prodlužuje doba života,
měrné kapacity výkonu, snižování výrobních nákladů), jednak zkoumání možností ve
doucích vývoji realizaci nových typů zdrojů podstatně vyššími technickými parametry. menších typů
alkalických akumulátorů byla úspěchem využita poměrně dražší technologie přípravy spé-
kaných elektrod lisováním prachu tepla. Příkladně RbAgíJs
byla naměřena při měrná iontóvá vodivost 0,2 íi"1cm-1, tj.
Snahy využití lehkých anodových materiálů vedly výzkumu primárních galvanic
kých článků lithiovou anodou. Pro aktivní látky kladných elektrod byly navrženy různé materiály
(halogenidy kysličníky Cu, Ni, Mo, fluorovaný grafit, organické depolarizátory). Výhodné měrné parametry (570 dm"3,
340 kg-1) předpokládaná desetiletá skladovatelnost zdroje vyvažují zvýšenou cenu
článku.
V souvislosti vývojem elektromobilu zkoumána možnost vývoje nových sekundár
ních elektrochemických zdrojů vyššími měrnými parametry (Wh kg"1, kg-1, dm-3,
W dm"3). Jako jedna výhodných možností řešení jsou uvažovány alkalické zinkovzdusné
baterie.
V mnoha případech úsilí technickou realizaci nových zdrojů bylo úspěšné, jistým problé
mem současnosti však zůstává ekonomie jejich výroby použití.
17. Realizace těchto zdrojů (schopných funkce při normální teplotě) byla
umožněna vývojem pevných materiálů velkou iontovou vodivostí. Elektrochemické zdroje
s lithiovou anodou důsledku vysokých elektrodových potenciálů lithia vyznačují vyš
šími hodnotami jmenovitého napětí některých případech přes V)
