Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 848 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
STAV VÝHLEDY POUŽITÍ Nuklidové články nejmenších výkonů, řádově mikrowatty miliwatty, používají převážně lékařství konstruují nejčastěji jako fotoelektrické zdroje. důsledku složitosti a nákladnosti metod pro vytěžování radionuklidů jsou ceny získávaných nuklidů velmi vy-- soké, což značně ovlivňuje možnosti jejich použití. 905c, Charak­ teristické parametry těchto článků jakožto zdrojů elektrické energie odpovídají parametrům termoelektrických (TEL) termoemisních (TEM) měničů energie.Nepřímé nuklidové články nejčastěji zakládají principu termoelektrické nebo řidčeji termoemisní přeměny energie. dosažení uvedených teplot hodí zářiče velkou energií, např. 16. 16. 906) tvořen EPD kanálem zhotoveným izolačního materiálu, který vstupu výstupu opatřen vodivými elektrodami, atraktorem ko­ lektorem. Pro větší výkony hodí termoelektrické nuklidové články.8. PRINCIP PŘEMÉNY Metoda elektroplynodynamické (dále zkráceně EPD) přeměny energie spočívá tom, že pohybová energie proudícího plynu, který sebou unáší elektricky nabité částice, pře­ měňuje elektrickém poli elektrickou energii. vzduch, dusík, inertní plyn apod. POUŽÍVANÉ RADIOAKTIVNÍ MATERIÁLY Vlastnosti některých radioaktivních izotopů pro nuklidové články jsou uvedeny tab. Vhodnými radionuklidy jsou těchto případech prometeum Pm147, tritium H3, síra S35. 208. Nosný plyn, např. Elementární EPD měnič (obr.8. Použije-li pro ohřev Cm242, lze použít vysokoteplotních TEL článků.1. V současné době radionuklidové zdroje elektrické energie využívají lékařství pro kosmický výzkum. Protože proudění plynu EPD kanálu může být vyvoláno nebo ovlivňováno rozdílem teplot, možné tyto měniče vhodně začleňovat do termodynamického cyklu, při němž lze teplo přeměňovat přímo elektrickou energii. Schéma jejich uspořádání obr. Tyto zdroje elektrické energie konstruují nejčastěji výkony řádově vyznačují mimořádnou spolehlivostí možností dlouho­ dobé funkce; jejich provoz nezávislý vnějších podmínkách. Radionuklidy vznikají jaderných reaktorech jako produkty štěpení paliva (uranu, plutonia), popř. Další důležitou vlastností jsou ničivé účinky živé tkáně. jako produkty zachycení neutronů jádrem paliva (transurany). Stínícími kryty lze poměrně snadno omezit záření částic ¡3, odstínění záření však zapotřebí krytů značné hmotnosti.2. Elektroplynodynamická přeměna energie ([268], [282], [283]) 16. pro napájení lunárních stanic apod. Termoemisní nuklidové články, vyžadující svému provozu vysoké teploty emitoru (větší než 1500 K), nejsou ještě tak propracovány jako termoelektrické články. Po210, nebo Cm242. ., němž jsou rozptýleny jemné hmotné částice velikosti jednotek mikrometru, vstupuje kanálu přes ionizační elektrodu (ionizátor). Dosahují účin­ ností kolem %.7.7. 16. Pro volbu určitého radionuklidu důležitý jeho poločas (doba níž klesne vyzařovaný výkon %), druh energie záření (částic nebo fotonů) uvolňovaný měrný výkon. Opatřují obvykle zářiči nepříliš velkou energií. svým potenciálem jednotek desítek kilovoltů vytváří koronový výboj, kte­ rým ionizují unášené hmotné částice.1. Účinnost těchto zdrojů asi zatímco fotoelektrických pouze asi %. Proto používají při nároč­ ných úkolech kosmického výzkumu, např. Budoucí širší uplatnění pro civilní pozemskou potřebu nelze zatím před­ pokládat pro mimořádnou nákladnost potřebných radionuklidů