Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
První
kompletní jaderný TEM reaktor byl postaven SSSR roce 1970 pod označením termo-
emisní reaktor TOPAZ. TEM měniče generace schematicky znázorněn tab. provedení „in core“
(v aktivní zóně reaktoru), ale provedení „out-of-core“ (mimo aktivní zónu) přenosem
tepla pomocí tepených trubic (heat-pipe) bylo úspěšně odzkoušeno. Byly zho
873
.4. JADERNÉ PLAMENOVÉ TEM MĚNIČE
V oblasti jaderných TEM měničů byly šedesátých letech zhotoveny první laboratorní
vzorky určené pro dlouhodobé zkoušky. Základem zařízení pomalý reaktor, jehož jaderné palivové tyče
obsahují několik cesiových diod válcového tvaru uspořádaných řadě sebou. televizních družic. 205. Vytvoření potřebné ionizace řeší napěťovými impulsy pomocného zdroje, což je
značně účinnější způsob ionizace než dosavadní vysokotlakové diodě. hlediska účinnosti bude současně nutné snížit potenciál <Pk tudíž
i teplotu kolektoru aby byl zachován vztah (16-20). Základní myšlenkou přechod vysokotlakové cesiové diody nízkotlakovou
(tlak pes jednotky Pa) při zachování režimu, který odpovídal nízkovoltovému ob
louku. 1,0
1970 1975
2.4.. Charakteristické hodnoty TEM měničů jednotlivých generací
Parametr
Generace termoemisniho měniče
1. Jejich postupné zdokonalování vedlo trvalostním
zkouškám jaderných reaktorech dobu např.0
po dokončení
výzkumu
16.0 2,5
850 100
0,1 10
0
1
1.
<Pe [V]
<9e[K ]
pes [Pa]
Ua[V]
<Pk[V]
U[V]
Doba vyřešení
2. Jednotlivé
tyče jsou zapojeny sériově paralelně; zdroj byl odzkoušen dlouhodobým provozem výkony
5 kW.5 2
0,5
1960 1970
2. Výsledky těchto zkoušek
byly podkladem pro projekty TEM jaderných reaktorů výkonech řádově 100 kW.
1
3.řešení nedostatku, které jsou převážně konstrukčně technologického rázu zamě
řuje nejnovější výzkum zvětšení mezielektrodové vzdálenosti, snížení maximální
teploty (emitoru), problém vyvádění velkých proudů zdroje malého napětí zvětšení
účinnosti. 000 hodin provozu, aniž nastala porucha
měniče.
Již probíhající výzkum pulsníionizace nižších výstupních potenciálů dává příznivé
výsledky, jejichž podkladu očekávají nové konstrukce TEM měničů přijatelně velkou
mezielektrodovou mezerou tudíž velkými plochami elektrod (obr.
Tab. zařízeních většími vý
kony též uvažuje pro výzkum těžbu surovin mořského dna větších hloubkách vět
ších vzdálenostech pobřeží. Hlavním problémem těchto měničů jezáru-
vzdorná ochrana vnějších ploch emitoru vůči účinkům plamene zplodin hoření. Předpokládá se
proto, úbytek napětí mezielektrodové mezeře bude Impulsová ionizace
dále umožní provozovat TEM jako zdroj střídavé elektrické energie, jíž bude možné vyvádět
na principu elektromagnetické indukce. udržení proudové hustoty TEM, tedy přibližně
i výstupního potenciálu Í>e dosavadních hodnotách bude třeba snížit teplotu Ok, jak
vyplývá obr.5
0,5. Nastíněný směr vývoje, který vede
na tzv.
Laboratorní TEM měniče provedení generace (obr. znovu
oživuje aplikační možnosti energetice. Většinou šlo měniče válcovými elektrodami (obr. 896c). 894. 896a) tzv.5 3,5
1 400 000
100 000
0,5 1
1. 2. Využití tohoto druhu zdroje elektrické energie uvažuje pro napájení zařízení
meteorologických, telekomunikačních, popř.5
1 400
100 000
0,5
1. 205. 896b) pro plamenový provoz
dosáhly již doby provozu řádově 1000 hodin.
