Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
řešení nedostatku, které jsou převážně konstrukčně technologického rázu zamě
řuje nejnovější výzkum zvětšení mezielektrodové vzdálenosti, snížení maximální
teploty (emitoru), problém vyvádění velkých proudů zdroje malého napětí zvětšení
účinnosti.0
po dokončení
výzkumu
16. Jejich postupné zdokonalování vedlo trvalostním
zkouškám jaderných reaktorech dobu např. 896b) pro plamenový provoz
dosáhly již doby provozu řádově 1000 hodin. Základem zařízení pomalý reaktor, jehož jaderné palivové tyče
obsahují několik cesiových diod válcového tvaru uspořádaných řadě sebou. Předpokládá se
proto, úbytek napětí mezielektrodové mezeře bude Impulsová ionizace
dále umožní provozovat TEM jako zdroj střídavé elektrické energie, jíž bude možné vyvádět
na principu elektromagnetické indukce. Nastíněný směr vývoje, který vede
na tzv. Vytvoření potřebné ionizace řeší napěťovými impulsy pomocného zdroje, což je
značně účinnější způsob ionizace než dosavadní vysokotlakové diodě. 205. JADERNÉ PLAMENOVÉ TEM MĚNIČE
V oblasti jaderných TEM měničů byly šedesátých letech zhotoveny první laboratorní
vzorky určené pro dlouhodobé zkoušky. televizních družic. První
kompletní jaderný TEM reaktor byl postaven SSSR roce 1970 pod označením termo-
emisní reaktor TOPAZ. znovu
oživuje aplikační možnosti energetice. 2. zařízeních většími vý
kony též uvažuje pro výzkum těžbu surovin mořského dna větších hloubkách vět
ších vzdálenostech pobřeží.. 896a) tzv. TEM měniče generace schematicky znázorněn tab. 896c). hlediska účinnosti bude současně nutné snížit potenciál <Pk tudíž
i teplotu kolektoru aby byl zachován vztah (16-20). Výsledky těchto zkoušek
byly podkladem pro projekty TEM jaderných reaktorů výkonech řádově 100 kW. Většinou šlo měniče válcovými elektrodami (obr.5 2
0,5
1960 1970
2.
Již probíhající výzkum pulsníionizace nižších výstupních potenciálů dává příznivé
výsledky, jejichž podkladu očekávají nové konstrukce TEM měničů přijatelně velkou
mezielektrodovou mezerou tudíž velkými plochami elektrod (obr. Charakteristické hodnoty TEM měničů jednotlivých generací
Parametr
Generace termoemisniho měniče
1.0 2,5
850 100
0,1 10
0
1
1. Hlavním problémem těchto měničů jezáru-
vzdorná ochrana vnějších ploch emitoru vůči účinkům plamene zplodin hoření.5
1 400
100 000
0,5
1. Jednotlivé
tyče jsou zapojeny sériově paralelně; zdroj byl odzkoušen dlouhodobým provozem výkony
5 kW.5
0,5.4..
1
3.5 3,5
1 400 000
100 000
0,5 1
1. 894. 000 hodin provozu, aniž nastala porucha
měniče.
<Pe [V]
<9e[K ]
pes [Pa]
Ua[V]
<Pk[V]
U[V]
Doba vyřešení
2. 205.4. Základní myšlenkou přechod vysokotlakové cesiové diody nízkotlakovou
(tlak pes jednotky Pa) při zachování režimu, který odpovídal nízkovoltovému ob
louku. provedení „in core“
(v aktivní zóně reaktoru), ale provedení „out-of-core“ (mimo aktivní zónu) přenosem
tepla pomocí tepených trubic (heat-pipe) bylo úspěšně odzkoušeno.
Laboratorní TEM měniče provedení generace (obr. udržení proudové hustoty TEM, tedy přibližně
i výstupního potenciálu Í>e dosavadních hodnotách bude třeba snížit teplotu Ok, jak
vyplývá obr. Využití tohoto druhu zdroje elektrické energie uvažuje pro napájení zařízení
meteorologických, telekomunikačních, popř.
Tab. 1,0
1970 1975
2. Byly zho
873
