Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 838 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
896b) pro plamenový provoz dosáhly již doby provozu řádově 1000 hodin. znovu oživuje aplikační možnosti energetice. 1,0 1970 1975 2. Charakteristické hodnoty TEM měničů jednotlivých generací Parametr Generace termoemisniho měniče 1. JADERNÉ PLAMENOVÉ TEM MĚNIČE V oblasti jaderných TEM měničů byly šedesátých letech zhotoveny první laboratorní vzorky určené pro dlouhodobé zkoušky.. Základem zařízení pomalý reaktor, jehož jaderné palivové tyče obsahují několik cesiových diod válcového tvaru uspořádaných řadě sebou. 000 hodin provozu, aniž nastala porucha měniče.5 3,5 1 400 000 100 000 0,5 1 1. 205. Byly zho­ 873 .0 2,5 850 100 0,1 10 0 1 1.5 0,5. Většinou šlo měniče válcovými elektrodami (obr. 894. Laboratorní TEM měniče provedení generace (obr.5 1 400 100 000 0,5 1. 896a) tzv. hlediska účinnosti bude současně nutné snížit potenciál <Pk tudíž i teplotu kolektoru aby byl zachován vztah (16-20). 205. <Pe [V] <9e[K ] pes [Pa] Ua[V] <Pk[V] U[V] Doba vyřešení 2. Nastíněný směr vývoje, který vede na tzv. Jejich postupné zdokonalování vedlo trvalostním zkouškám jaderných reaktorech dobu např. Hlavním problémem těchto měničů jezáru- vzdorná ochrana vnějších ploch emitoru vůči účinkům plamene zplodin hoření. Základní myšlenkou přechod vysokotlakové cesiové diody nízkotlakovou (tlak pes jednotky Pa) při zachování režimu, který odpovídal nízkovoltovému ob­ louku.4.4.. 2. 1 3. Využití tohoto druhu zdroje elektrické energie uvažuje pro napájení zařízení meteorologických, telekomunikačních, popř. Vytvoření potřebné ionizace řeší napěťovými impulsy pomocného zdroje, což je značně účinnější způsob ionizace než dosavadní vysokotlakové diodě. TEM měniče generace schematicky znázorněn tab. zařízeních většími vý­ kony též uvažuje pro výzkum těžbu surovin mořského dna větších hloubkách vět­ ších vzdálenostech pobřeží. Jednotlivé tyče jsou zapojeny sériově paralelně; zdroj byl odzkoušen dlouhodobým provozem výkony 5 kW. Tab. Předpokládá se proto, úbytek napětí mezielektrodové mezeře bude Impulsová ionizace dále umožní provozovat TEM jako zdroj střídavé elektrické energie, jíž bude možné vyvádět na principu elektromagnetické indukce. Již probíhající výzkum pulsníionizace nižších výstupních potenciálů dává příznivé výsledky, jejichž podkladu očekávají nové konstrukce TEM měničů přijatelně velkou mezielektrodovou mezerou tudíž velkými plochami elektrod (obr. Výsledky těchto zkoušek byly podkladem pro projekty TEM jaderných reaktorů výkonech řádově 100 kW.0 po dokončení výzkumu 16.5 2 0,5 1960 1970 2. První kompletní jaderný TEM reaktor byl postaven SSSR roce 1970 pod označením termo- emisní reaktor TOPAZ. 896c).řešení nedostatku, které jsou převážně konstrukčně technologického rázu zamě­ řuje nejnovější výzkum zvětšení mezielektrodové vzdálenosti, snížení maximální teploty (emitoru), problém vyvádění velkých proudů zdroje malého napětí zvětšení účinnosti. provedení „in core“ (v aktivní zóně reaktoru), ale provedení „out-of-core“ (mimo aktivní zónu) přenosem tepla pomocí tepených trubic (heat-pipe) bylo úspěšně odzkoušeno. udržení proudové hustoty TEM, tedy přibližně i výstupního potenciálu Í>e dosavadních hodnotách bude třeba snížit teplotu Ok, jak vyplývá obr. televizních družic