Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 831 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ionizovaný plyn vy­ tváří spalováním při vysokých teplotách (větší než 2000 °C) paliva doplněného ionizační přísadu. palivo používá zemní plyn nebo kapalné palivo (výzkum SSSR USA), popř. Typickým zástupcem systém otevřeným cyklem MHD generátor pracující s ionizovaným plynem, jehož představu podávaly předchozí články. inertní plyny smíšené vhodnou ionizační přísadou. SYSTÉMY MHD PŘEMÉNY Systémy MHD měniči energie nejčastěji rozdělují tzv. MHD měnič může pracovat též jako generátor střídavého napětí. vhodně připravené uhlí (výzkum USA a Polsku). Výhodné řešení elektrodové soustavy představuje sériové zapojení dvojic elektrodo­ vých segmentů (elektrody podle Montardyho obr. POROVNÁNÍ TYPŮ SYSTÉMŮ MHD MĚNIČŮ; VÝHLEDY PRO JEJICH POUŽITÍ Objektivní posouzení různých typů MHD generátorů bylo možné podle výsledků výzkumu vývoje základě rozboru technologické obtížnosti jednotlivých typů. Zde místě vodivosti problémem transport kapaliny, zatímco požadavky na teplotu jsou ještě menší. je velmi nesnadné vzhledem tomu, hloubka výzkumu experimenty jednotlivými typy jsou velmi různé. První větší provozně experimentální zařízení bylo postaveno v SSSR projektovaným elektrickým výkonem MW. Optimálních poměrů hlediska ztrát vyrovnávajícími proudy mezi segmenty dosahuje, když úhel spojnice dvou nej- bližších spojených segmentů roven Hallovu úhlu (~)h.ovBl H Měrný výkon přibližně rovná ideální hodnotě podle rovnice (16-19) násobené součinitelem tg2 6>h/(1 tg2 H)., jako pra­ covní tekutiny. Jinými důležitými dělítky druh použitého paliva, druh pracovní tekutiny apod. Žhavý ionizovaný plyn prochází MHD kanálem, kde postupně ochlazuje vystu­ puje něho jako odpad hlediska MHD generátoru). Hg, Na, aj. ohledem přízni­ vější termodynamické stavy směsí inertními plyny lze nimi pracovat při podstatně nižších teplotách. systémy otevřeným cyklem systémy zavřeným cyklem. Pokusíme tedy zhodnotit nejpropracovanější typ MHD generátoru otevřeným cyklem plynné palivo. Tou mohou být sloučeniny poměrně drahého cesia, protože při uzavřeném oběhu pracovní látky nejsou téměř žádné ztráty. Jako pracovní prostředí uplatňují např. ohledem první pokusy MHD kanály průběhu šedesátých let, kdy dosahovaly doby provozu jednot­ a proudová hustota nakrátko je . Na rozdíl předchozích generátorů MHD generátorů uzavřeným cyklem vrací pracovní tekutina výstupu MHD kanálu zpět vstup, když byla znovu uvedena počáteční teplotu tlak.5.3. 889d). Vhodné předpoklady pro provoz Hallova generátoru jsou dány pod­ mínkou Oii jíž odpovídá velká pohyblivost elektronů značně uplatňující vliv magnetického pole. Dosáhlo něm již dlouhodobého provozu (souvisle dobu několika dnů) při výkonu přes MW. Předpokládá se, vyřešení spolehlivě pracujícího rychlého jaderného reaktoru bude otevřena cesta pro výzkum kombinace MHD generátoru tekutým kovem) jaderným reaktorem, sloučených jednoho pracovního celku. Podél bezelektrodo- vého kanálu takového měniče vinutí pro vytvoření vnějšího magnetického pole.3. Toto pole vyvolává proudící vodivé tekutině elektrické proudy, jimž odpovídající magnetické pole působí zpětně vnější pole. princip asynchronního generátoru, něhož závisí přenos elektrické energie vnějšího vinutí skluzu Rychlost proudícího vodivého prostředí musí být větší než postupná rychlost magnetického pole. Využití štěpných jaderných reaktorů naráží zatím příliš nízké dosažitelné teploty. Jiné problémy přináší použití tekutých kovů, např. 16. 16.4