Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 811 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Stejnosměrné svářečky jsou buď speciální rotační soustrojí, složené z poháněcího asynchronního motoru dynama, které zdrojem svařovacího proudu. V7A 777X V/A V/A b) i a r Obr. Bodové svářečky svařují obvykle dvě plechové části sobě poměrně malém kruhovém průřezu pomocí dvou elektrod. Přívody bývají chlazené protékající vodou. 846 . 874. Nej­ nověji používají polovodičové svářečky, nichž střídavý proud usměrňuje křemíkovými diodami nebo tyristory. Pro automatické svařování obvykle užívají elektrody holého drátu, odví­ jeného bubnu. Nej­ prve sobě přitisknou, průchodem proudu místě dotyku zahřejí kovací teplotu a pak velkým tlakem spojí. Střídavé svářečky jsou transformátory, jejichž charakteristika odpovídá požadav­ kům svařování. Jejich předností bezhlučný chod podstatně menší spotřeba elek­ trické energie, neboť mají větší účinnost chod naprázdno téměř bezeztrátový.Odtavné elektrody pro ruční svařování mají normalizované rozměry průměru drátu nejčastěji 2,5 délky 450 jsou bud holé, nebo obalené látkou, tvořící při sva­ řování strusku. Důležité je, aby elektrody přivádějící proud měly svařovanou součástí dobrý styk co nejmenším odporem aby byly zhotoveny dobře vodivého materiálu (obvykle čisté mědi nebo jejích slitin). 874). Odporové svařování: a) tupo, bodové, švové, d) bradavkové Zdrojem svařovacího proudu jsou svářečky, které dodávají napětí proud vhodné pro svařování. Při ařo využívá teplo, které vznikne pracovním odporu ve styku dvou svařovaných částí. Podávání elek­ trody svaru posuv směru svaru jsou mechanizovány, obvykle tak, rychlost podávání automaticky regulována konstantní svařovací výkon posuv vozíku stálou nastavitelnou rychlostí. Při ručním svařování elektroda upíná držáku, který spojen ohebným kabelem se zdrojem proudu, druhý pól připojen zemnící svorkou svařovaný předmět. Švové svářečky tvoří plynulý šev, kterém dva plechy svaří. Elektrody jsou kotoučové po­ honem. Aby oblouk stále hořel, nutné dosáhnout vhodného posunutí napětí vzhle­ dem proudu bud tlumivkou zařazenou sérii, nebo konstrukcí transformátoru velkou rozptylovou indukčností. Automatické svařovací zařízení usnadňuje práci zlepšuje jakost svaru. Při svařování natupo svařují předměty celém průřezu, kterém jsou sobě přiloženy. Tento pracovní odpor během svařování značně mění a závisí teplotě místě styku tlaku, kterým jsou obě součásti sobě přitlačovány. Pro svařování nutné, aby proud procházel místem svaru jen určitý přesně stanovený čas aby byl mezi elektrodami vyvinut potřebný tlak. Odporové svařování provádí natupo, bodové, švové bradavkové (obr. Teplota místě svaru rychle zvyšuje, proto rychlost odporového svařování velká