Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Obr.
Asymetrické rozložení svítivosti dosahuje vhodně vloženými zrcadly, popřípadě prizma-
tickými skly. Koncové body těchto úseček
určují čáru, která omezuje plochu ABCA, jejíž velikost úměrná celkovému světelnému
toku. polární křivky svítivosti lze pomocí Rousseauova diagramu zjišťovat svě
telný tok. Grafická konstrukce Rousseauova diagramu patrná obr. 846). Plocha MBCNM úměrná světelnému toku dolním poloprostoru plocha AMNA
světelnému toku horního poloprostoru. Používají vysokých místnostech, na
osvětlovacích stožárech, osvětlování výkladů, prodejních výstavních pultů. Největší část světelného toku pak osvětluje vozovku zbytek slouží částeč-
819
. Výbornou
oblastí použití asymetrických svítidel zrcadleným reflektorem osvětlování silnic dálnic.
Svítidla pro přímé osvětlení vyzařují nejméně světelného toku dolního polo
prostoru. bodě tyto průsečíky promítnou vedle kresleného průměru kružnice,
tj úsečky (např. Rotačně souměrná svítidla zrcadle
ným reflektorem (obr. Vektory
svítivosti 10° úhlových výchylkách svislice prodlouží, protnou pomocnou kruž
nici např. SVÍTIDLA PODLE ROZLOŽENÍ SVĚTELNÉHO TOKU
Dělíme svítidla pro přímé, převážně přímé, smíšené, převážně nepřímé nepřímé
osvětlení. bodu K'). Tato svítidla jsou rotačně souměrná. 849) jsou vhodná pro velké výšky, neboť vhodným usměrněním
světelného toku zabrání ztrátám světla okolí.1.3. Charakteristické úhly svítidla
<fúhel krytí, y>úhel odkrytí, [1úhel clonění
Charakteristické úhly svítidla jsou vyznačeny obr. místě každého průměru zakreslí vodorov
ném směru úsečka stejné délky jako příslušný vektor svítivosti. 848.
Čára svítivosti znázorňuje rovině obvykle proložené osou svítidla polárních nebo pravo
úhlých souřadnicích svítivost svítidla (nebo zdroje) různých úhlech měřených osy sví
tidla (obr. 848,
kde rovinný úhel krytí (sevření),
ip rovinný úhel odkrytí (otevření);
<p 360°),
H úhel clonění uvažované rovině. středu polár
ního diagramu svítivosti opíše pomocná kružnice vhodného poloměru [cm]. Příslušné světelné toky vyčíslí pomocí rovnice
0 (14-16)
r
kde počet kandel značených délkou cm,
r poloměr pomocné kružnice [cm],
P plocha úměrná světelnému toku [cm2].
14.Křivky svítivosti, které představují svítivost svítidla různých směrech prostoru. 847
