Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
14. Největší část světelného toku pak osvětluje vozovku zbytek slouží částeč-
819
. 849) jsou vhodná pro velké výšky, neboť vhodným usměrněním
světelného toku zabrání ztrátám světla okolí. Vektory
svítivosti 10° úhlových výchylkách svislice prodlouží, protnou pomocnou kruž
nici např. Používají vysokých místnostech, na
osvětlovacích stožárech, osvětlování výkladů, prodejních výstavních pultů. SVÍTIDLA PODLE ROZLOŽENÍ SVĚTELNÉHO TOKU
Dělíme svítidla pro přímé, převážně přímé, smíšené, převážně nepřímé nepřímé
osvětlení. místě každého průměru zakreslí vodorov
ném směru úsečka stejné délky jako příslušný vektor svítivosti. Výbornou
oblastí použití asymetrických svítidel zrcadleným reflektorem osvětlování silnic dálnic.3. 848,
kde rovinný úhel krytí (sevření),
ip rovinný úhel odkrytí (otevření);
<p 360°),
H úhel clonění uvažované rovině. bodě tyto průsečíky promítnou vedle kresleného průměru kružnice,
tj úsečky (např. Plocha MBCNM úměrná světelnému toku dolním poloprostoru plocha AMNA
světelnému toku horního poloprostoru. Rotačně souměrná svítidla zrcadle
ným reflektorem (obr.
Obr.Křivky svítivosti, které představují svítivost svítidla různých směrech prostoru. bodu K').
Svítidla pro přímé osvětlení vyzařují nejméně světelného toku dolního polo
prostoru. Grafická konstrukce Rousseauova diagramu patrná obr. 847. 848.1. 846). Koncové body těchto úseček
určují čáru, která omezuje plochu ABCA, jejíž velikost úměrná celkovému světelnému
toku. středu polár
ního diagramu svítivosti opíše pomocná kružnice vhodného poloměru [cm].
Čára svítivosti znázorňuje rovině obvykle proložené osou svítidla polárních nebo pravo
úhlých souřadnicích svítivost svítidla (nebo zdroje) různých úhlech měřených osy sví
tidla (obr. polární křivky svítivosti lze pomocí Rousseauova diagramu zjišťovat svě
telný tok. Tato svítidla jsou rotačně souměrná. Příslušné světelné toky vyčíslí pomocí rovnice
0 (14-16)
r
kde počet kandel značených délkou cm,
r poloměr pomocné kružnice [cm],
P plocha úměrná světelnému toku [cm2].
Asymetrické rozložení svítivosti dosahuje vhodně vloženými zrcadly, popřípadě prizma-
tickými skly. Charakteristické úhly svítidla
<fúhel krytí, y>úhel odkrytí, [1úhel clonění
Charakteristické úhly svítidla jsou vyznačeny obr
