Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
4)
AS-+Q Ač
a lineární hustotu náboje
r lim C4"15)
Al-M A/
Bodový náboj elektricky nabité těleso, jehož rozměry můžeme daných podmín
kách zanedbat.
Prostorovou hustotu náboje, která skalární funkd prostorových souřadnic, definu
jeme vztahem
e lim (4-13)
AV-+Q AK
Obdobně definována též plošná hustota náboje
cr lim (4-1. Protony obsažené jádru
atomu mají náboj kladný, obíhající elektrony mají náboj záporný.
4.3.která udává velikost síly působící element elektrického náboje, který pohybuje elek
tromagnetickém poli. NÁBOJ
Elektrický náboj význačnou vlastností částice hmoty. 3.
Vektor proudové hustoty mírou toku nábojů daném místě prostorovou husto
tou náboje který pohybuje rychlostí v
J (4-17)
77
.2. Celkový počet kladných
a záporných nábojů stejný; naše zem jako celek elektricky neutrální. kap. ELEKTRICKÝ PROUD VODIVÝ POSUVNÝ
Elektrický proud tvořen tokem elektrických nábojů. takové, pro které jsou rozměry
molekul zanedbatelné nehomogenita způsobená atomovou strukturou látek neovlivňuje
sledované děje.
Celkový náboj určitého útvaru může být pouze celistvým násobkem této hodnoty. Při pohybu kladných nábojů
označujeme směr proudu shodně směrem pohybu nábojů, záporných nábojů neboli
elektronů, které jsou nositeli proudu kovech, značíme směr proudu proti směru pohybu
nábojů.
Vlastní náboj určitého prostorového útvaru určíme integrací prostorové hustoty
náboje objemu útvaru
Q (4-16)
a obdobně pro plošný nabitý útvar je
Q adS
a pro náboj rozložený podél křivky
2 /
4. Náboj nelze neome
zeně dělit, jeho elementární kvantum náboj elektronu (nebo protonu) viz tab.1.1.
Všechny vztahy platí pro makroskopické rozměry, tj
