Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 760 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V dalším výkladu jsou uvedeny některé definice pojmy specificky platné oboru světelné techniky, rozsahu nezbytně nutném. Tím foton charakterizován jako hmotná částice, která určité vlnové vlastnosti vyplývající vztahu A= (14-5) v p Tím byly vyjasněny vztahy mezi vlnovou délkou (A) hybností (p) fotonu. Podrobnější údaje lze najít [245], Světelný tok veličina odvozená zářivého toku pomocí přijatých hodnot poměrné světelné účinnosti V(X) monochromatického záření, vyjadřuje schopnost zářivého toku způsobit zrakový vjem. Jednotkou lumen watt [lm -1]. 14.1. 1892), Erwina Schrodin- gera (1887 1961) dalších, kdy byl potvrzen hmotně vlnový dualismus světla. Lidské oko registruje vlnové délky záření rozmezí 380 780 přitom není celém rozsahu rovnoměrně citlivé. Jednotkou světelného toku lumen [lm]; světelný tok vysílaný do prostorového úhlu steradiánu bodovým zdrojem svítivosti kandely. Hodnoty V(X) lze hlediska individuálního pozorovatele považovat totožné hodnotami tzv. křivky spektrální citlivosti lidského oka (obr. Měrný výkon světelného zdroje podíl vyzařovaného světelného toku příkonu světel­ ného zdroje. Světelné množství součin' světelného toku doby. A= tnm> Hz] (14-3) Fotonová teorie obnovila hmotný charakter světla, ovšem jeho vlnové vlastnosti tím nebyly popřeny. normálníhofoto­ metrickéhopozorovatele. 795 . 10-1®J) 1240 * e [eV; nm] (14-2) popř. Pro noční vidění 507 nm.m (pro denní vidění 555 nm přísluší největší hodnota V(X) zářivého toku při uvažované vlnové dálce. Svítivost podíl světelného toku vyzářeného zdrojem některém směru nekonečně malého prostorového úhlu velikosti tohoto úhlu. Princip ekvivalence hmotnosti energie nic2 byl využit pro fotony mc-) platí m (14‘4) Hmotnost fotonu tedy úměrná kmitočtu, přičemž při rychlosti přisuzujeme hybnost p podle vztahu mc. ZÁKLADNÍ POJMY U zdrojů elektrického světla nestačí posuzovat energetické hodnoty záření, ale nutné zkoumat jeho účinky zrakový orgán.fotony souladu předchozím vztahem lze energii fotonu vyjádřit zjednodušeně vztahem (1 1,602.2. Spor byl vyřešen pracemi Luis Broglieho (nar. 822). Jednotkou světelného množství je lumensekunda [lm s]; světelné množství přenesené světelným tokem lumen za sekundu. Jednotkou svítivosti kandela (cd = = 1lm sp_1); základní jednotka soustavy (viz kap. 1). Jde tedy světla o vlnění, které přenáší energii, přičemž pohyb hmotných částic šíří zákony kvantové mechaniky [244]. Jednotnost ohledem na rozdílnou spektrální citlivost různých pozorovatelů zajištěna dohodou Mezinárodní komise pro osvětlování (CIE 1924) hodnotách poměrné světelné účinnosti tzv. Hodnoty poměrné světelné účinnosti V(X) při denním vidění nočním vidění V'(X) jsou ČSN 1710. Poměrná světelná účinnost monochromatického záření je rovna podílu zářivého toku při základní vlnové délce ?