Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Jednotnost ohledem na
rozdílnou spektrální citlivost různých pozorovatelů zajištěna dohodou Mezinárodní komise
pro osvětlování (CIE 1924) hodnotách poměrné světelné účinnosti tzv. Jednotkou lumen watt [lm -1]. 822). Jednotkou svítivosti kandela (cd =
= 1lm sp_1); základní jednotka soustavy (viz kap.2. Jednotkou světelného množství
je lumensekunda [lm s]; světelné množství přenesené světelným tokem lumen
za sekundu. Hodnoty poměrné světelné účinnosti V(X) při denním vidění nočním
vidění V'(X) jsou ČSN 1710.
V dalším výkladu jsou uvedeny některé definice pojmy specificky platné oboru
světelné techniky, rozsahu nezbytně nutném. Poměrná světelná účinnost monochromatického záření
je rovna podílu zářivého toku při základní vlnové délce ?. Hodnoty
V(X) lze hlediska individuálního pozorovatele považovat totožné hodnotami tzv.
Svítivost podíl světelného toku vyzářeného zdrojem některém směru nekonečně
malého prostorového úhlu velikosti tohoto úhlu. 10-1®J)
1240 *
e [eV; nm] (14-2)
popř.
Světelné množství součin' světelného toku doby. normálníhofoto
metrickéhopozorovatele. Pro noční vidění 507 nm. ZÁKLADNÍ POJMY
U zdrojů elektrického světla nestačí posuzovat energetické hodnoty záření, ale nutné
zkoumat jeho účinky zrakový orgán. křivky
spektrální citlivosti lidského oka (obr.fotony souladu předchozím vztahem lze energii fotonu vyjádřit zjednodušeně vztahem
(1 1,602. 1892), Erwina Schrodin-
gera (1887 1961) dalších, kdy byl potvrzen hmotně vlnový dualismus světla.
Měrný výkon světelného zdroje podíl vyzařovaného světelného toku příkonu světel
ného zdroje. 1). Lidské oko registruje vlnové délky záření rozmezí
380 780 přitom není celém rozsahu rovnoměrně citlivé. Podrobnější údaje lze najít [245],
Světelný tok veličina odvozená zářivého toku pomocí přijatých hodnot poměrné
světelné účinnosti V(X) monochromatického záření, vyjadřuje schopnost zářivého toku
způsobit zrakový vjem.m (pro denní vidění 555 nm
přísluší největší hodnota V(X) zářivého toku při uvažované vlnové dálce. Tím foton charakterizován jako hmotná částice, která určité
vlnové vlastnosti vyplývající vztahu
A= (14-5)
v p
Tím byly vyjasněny vztahy mezi vlnovou délkou (A) hybností (p) fotonu.
795
.
14. Jde tedy světla
o vlnění, které přenáší energii, přičemž pohyb hmotných částic šíří zákony kvantové
mechaniky [244]. Spor byl vyřešen pracemi Luis Broglieho (nar.
A= tnm> Hz] (14-3)
Fotonová teorie obnovila hmotný charakter světla, ovšem jeho vlnové vlastnosti tím
nebyly popřeny.1. Jednotkou světelného toku lumen [lm]; světelný tok vysílaný
do prostorového úhlu steradiánu bodovým zdrojem svítivosti kandely. Princip
ekvivalence hmotnosti energie nic2 byl využit pro fotony mc-) platí
m (14‘4)
Hmotnost fotonu tedy úměrná kmitočtu, přičemž při rychlosti přisuzujeme hybnost
p podle vztahu mc
