Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 753 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Doba cyklu být menší než 10 min. 167).1), které ome­ zují možný počet spouštění n0v jednotce času, nejčastěji hodinu. Převedeni cyklického zatížení trvalé konstantní zatížení Rozeznávají dva různé případy podle toho, zda cyklu nedochází výrazně velkým ztrátám při rozběhu, brzdění nebo změně rychlosti, nebo zda při rozběhu, brzdění nebo změně dochází ztrátám energie, které nejsou zanedbatelné nebo které dokonce mohou být pro otepleni rozhodující. Motory vhodné pro krátkodobé zatížení mají ve svém typovém označení např. c) Přerušovaný chod. druhy zatížení (tab. Jde např. Při reverzaci pohon pouze přechází přes nulovou úhlovou rychlost.Činitele udávající schopnost práce motoru při přerušovaném zatížení jsou stejné, jako přerušova­ ného chodu.$„), než mohly vznikat při trvalém zatížení. Celý zátěžný cyklus rozdělme časových úseků tak, že každém úseku lze celkové ztráty považovat konstantní. 168). 167 tab. 13. Ekvivalentní zatížení při cyklech bez spínacích ztrát. min, tzn. cyklu kratším než minut pohon delší dobu nezastavuje.7., nich udaný výkon krátkodobý a motor může tímto výkonem pracovat nejvýše minut. motoru Činitel setrvačnosti (Factor Inertia) poměr celkového momentu setrvačnosti motoru a zátěže momentu setrvačnosti motoru Jfu d) Přerušované zatížení (tab. 166), opět momentem setrvačnosti motoru zátěže. Dovolený počet cyklů tedy nezávisí jen motoru, ale také zátěži, která pro ten účel charakte­ rizována poměrnými činiteli FI. 168). (tab. Tyto ztráty úzce souvisejí s kinetickou energií (tab. Ekvivalentní ztráty APekv nechť celou dobu cyklu znamenají tutéž ztracenou energii, jako při skutečném zatížení během cyklu (13-127) n n (13-128) í=i i=i Dosadí-li (13-104) dostaneme n n (AP0 fkv) (APo kl\) (13-129) Pro přerušované zatížení vznikají ztráty AP0po celou dobu cyklu 11 n í=l «=1 í=l To znamená, podle (13-128) platí Po Pot (13-130) 11 (13-131) 788 . Činitel poměr celkové kinetické energie ně­ jaké vztažné kinetické energii Wk, např. Motor rozbíhá zastavuje krátkodobých cyklech. Doba cyklu předpokládá podstatně menší, než oteplovací časová konstanta skutečné oteplení tedy jen málo odchyluje své střední hodnoty. Zatěžovatel je t, tz z nebo 100— (13-125) ÍQ > Při spouštění nebo brzdění vznikají stroji další ztráty (viz odst