Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Pro rychlost šíření zvukových vln plynech kapalinách platí vztah
60
. pev
ných látkách mohou šířit jak podélné, tak příčné zvukové vlny. Akustika
Zvukové resp.4. Zvukové vlny, jejichž kmitočet vyšší
(nižší) než horní (dolní) mez tohoto kmitočtového oboru, nazýváme ultrazvukem (infra-
zvukem). Jsou buzeny mechanickými kmity soustav těles při nichž tyto
soustavy předávají energii částicím okolního prostředí. akustické vlny jsou obecné jakékoli vlny, jejichž podstatou šíření
elastických kmitů částic. Rychlost zvuku plynném
prostředí závisí dosti značně teplotě podle vztahu
Ca CaO )
kde Cao rychlost zvuku suchém plynu normálních podmínek (1/273) _1.1. Takovéto soustavy nazývají
zdroje zvuku. Podélné vlnění tedy šíří kapalinách plynech. Pro rychlost šířeni podélných vln homogenních prostředích platí vztah
kde Youngův modul pružnosti tahu daného prostředí,
q hustota prostředí. 000 Hz.
3. RYCHLOST ZVUKU PROSTŘEDÍ
V prostředích, nichž působí elastické síly pouze při stlačení roztažení, mohou
šířit pouze podélné zvukové vlny.4.
Rychlost šíření zvuku závisí tedy elastických vlastnostech prostředí pro různá
prostředí odlišná.
Je-li zvukové vlnění harmonické, zavádíme pojem efektivního zvukového tlaku
kde modul pružnosti smyku daného prostředí.3. Rychlost podélných vln vždy větší než rychlost příčných vln téže
látce.
Pro rychlost šíření příčných zvukových vln homogenních prostředích platí obdobný
vztah
kde modul objemové pružnosti dané kapaliny nebo plynu.
Pro akustický tlak zvukových vln lze odvodit vztah
pa QCOC&U%r*i
kde hustota prostředí, kterém zvukové vlnění šíří,
co úhlový kmitočet vlnění,
Uam amplituda zvukových kmitů.
Zvukové vlny jsou schopny budit zvukový vjem, je-li jejich kmitočet oboru slyšitel
ných akustických kmitočtů, tj
