Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Při stanovení poměrů těchto vedeních je
nutné uvažovat nejen činný odpor Jf?k, indukčnost Lk, ale kapacitu vedení Ck.
Poměry dlouhém vedení jsou dány vztahy
Ui AU2 B/2 (11-30)
/1 (11-31)
kde jsou Blondelovy konstanty; pro různé způsoby výpočtu jsou tab. 589b,
ve kterém byl svod Gk/ zanedbán.~f" Ař/g
Výkon konci vedení
P2 1/3 U2I2 COS(p2
na začátku vedení (při Ir, <pi 952)
Px |/3 U1I2 cos q>2
takže ztráty jsou
AP P2
a účinnost přenosu
P2
V Pi
Účinnost krátkých střídavých vedeni pohybuje mezi %. Poměry tomto vedení charakterizuje obr. STŘÍDAVÁ VEDENÍ DLOUHÁ
Jsou vedení velmi vysokého napětí. praxi vystačíme (při délkách vedení 300 km) zjednodušenými metodami.
(11-26)
(11-27)
(11-28)
(11-29)
(11-25)
dx
Obr. 588. Rovnoměrné rozložení konstant
na dlouhém vedení
Tyto konstanty jsou rovnoměrně rozloženy celé jeho délce takže nepatrné
délce nutné uvažovat podle obr. Výpočet touto exaktní metodou značně slo
žitý. 589, tj.
Článek Celé vedení nahradíme konstantami podle obr.
11.
595
.1 reaktance
vedení X-J jsou rozděleny poloviny.3. Svod Gk
obvykle zanedbáváme. 588. 117. kapacitou Cti
a svodem G^l umístěnými uprostřed vedení tak, činný odpor vedeni Rv.3
