Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
117.3. 588. 589b,
ve kterém byl svod Gk/ zanedbán.
11.
Poměry dlouhém vedení jsou dány vztahy
Ui AU2 B/2 (11-30)
/1 (11-31)
kde jsou Blondelovy konstanty; pro různé způsoby výpočtu jsou tab. Svod Gk
obvykle zanedbáváme.
Článek Celé vedení nahradíme konstantami podle obr. Poměry tomto vedení charakterizuje obr.
595
. kapacitou Cti
a svodem G^l umístěnými uprostřed vedení tak, činný odpor vedeni Rv. Při stanovení poměrů těchto vedeních je
nutné uvažovat nejen činný odpor Jf?k, indukčnost Lk, ale kapacitu vedení Ck.1 reaktance
vedení X-J jsou rozděleny poloviny. 589, tj. Rovnoměrné rozložení konstant
na dlouhém vedení
Tyto konstanty jsou rovnoměrně rozloženy celé jeho délce takže nepatrné
délce nutné uvažovat podle obr. STŘÍDAVÁ VEDENÍ DLOUHÁ
Jsou vedení velmi vysokého napětí. 588.~f" Ař/g
Výkon konci vedení
P2 1/3 U2I2 COS(p2
na začátku vedení (při Ir, <pi 952)
Px |/3 U1I2 cos q>2
takže ztráty jsou
AP P2
a účinnost přenosu
P2
V Pi
Účinnost krátkých střídavých vedeni pohybuje mezi %. Výpočet touto exaktní metodou značně slo
žitý. praxi vystačíme (při délkách vedení 300 km) zjednodušenými metodami.
(11-26)
(11-27)
(11-28)
(11-29)
(11-25)
dx
Obr.3
