Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 482 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Proti dieselovým motorům lze plynových turbín dosáhnout velkých jednotkových výkonů, poslední době kolem několika set megawattů. 496 . Atomy U 238 velmi intenzívně pohlcují rychlé neutrony, takže 235 většinou nedostanou a nemohou způsobit další štěpení. Jaderné elektrárny Na rozdíl parních elektráren vzniká atomové elektrárně teplo štěpením atomů jaderného paliva. Plutonium vytvo­ řené reaktorech možné vyjmutí použít jiných reaktorech spolu přírodním nebo ochuzeným uranem. Bezpečné zvládnutí regulace termonukleární reakce je dosud studijním pokusném stadiu. 462). 460 vyznačené spalovací turbosoustrojí je vhodné pro použití parních elektrárnách. Lze dosáhnout účinnosti využití energie palivu Odpadní teplo ze spalovací turbíny využívá oběhu parní elektrárny. syntézou atomů některých lehkých prvků velmi vyso­ kých teplot. Slouží jako spalovací komory kompresory. Potom jsou ještě asi 550 teplé přivádějí se topeniště kotle současně tuhým nebo kapalným palivem.regeneračním výměníkem, vodním chladičem, kompresorem vháněn přes regenerační výměník kotle. 462a. Doba najíždění přifázování jednotky síť asi min. Tepelná energie může vznikat buď a) štěpnou reakcí, tj. Vzduch stlačuje do podzemních kaveren. Děje tak jaderných reaktorech. Využití jaderné energie dosud děje nepřímo, přes její přeměnu na tepelnou energii. Výhodnější jsou kaverny hydraulickým vyrovnáváním tlaku podle obr. době špiček stlačený vzduch převádí přes spalovací komoru do turbíny. Paroplynový oběh, získaný spolu­ prací spalovací parní turbíny obr. elektrárnách spalovacími turbinami často používají proudové letecké motory. Velká možnost využití elektráren s těmito turbínami hlavně místech podzemního splynování uhlí. 9. době malého zatížení sítě vzduch stlačuje zásobníků (podzemních) kom­ presory, poháněnými elektromotory, napájenými sítě (obr. elektráren zásobníky vzduchu komprese vzduchu jeho expanze časově oddělena. obr. když tyto motory spalují poměrně drahé kapalné palivo, jsou velmi vhodné jako špičkové zdroje. směs 238 (99,28 %), 235 (0,714 234 (0,006 nebo obohacené prvky (uran obsahem U 235 větším než 0,714 sekundární paliva 233 toria 232 pohlcováním tepel­ ných neutronů, plutonium 229 pohlcováním neutronů uranu 238). Plynové turbíny uzavřeným oběhem budou vhodné zejména jaderných elektrárnách. Při štěpení jader uranu 235 uvolňují rychlé neutrony. Pomalé neutrony pohlcuje 238 méně, dostávají se k jádru atomu 235 rozštěpí je. Mají nízké pořizovací náklady, lze plně automatizovat dálkově ovládat. Spaliny leteckých turbokompresorom vých motorů vedou turbíny spojené alternátorem. vzniklých nových dvou neutronů jeden pohlcen U 238 mění jej 239, druhý zpomalí moderátoru, němž jsou uloženy palivové články, zmenší svou energii energii pomalého neutronu, narazí 235 sousedního palivového článku děj opakuje. Jimi štěpí jen 233, U 235 239. štěpením atomů některých těžkých prvků (uranu, plutonia), nebo b) termonukleární reakcí, tj. 461. Zatím lze využít jen první způsob. Velmi výhodné využití spalovacích turbín pro kombinovanou výrobu elektrické energie tepla. Jako paliva jaderných elektrárnách používají přírodní uran (tj.5. přírodním uranu 235 jen 0,7 zbytek hlavně 238. Toto soustrojí může být úplně nezávislé síti lze použít samostatnému najíždění parních jednotek 500 MW. U plynové turbíny možné využít jen asi 1/3 výkonu, 2/3 výkonu nutné vynaložit na pohon kompresoru. Výfukové plyny spalovací turbíny odevzdá­ vají část svého tepla regeneračním výměníku. Jednak pro pokrývání špičkové části denního diagramu, jednak jako nouzové zdroje pro zajištění vlastní spotřeby velkých elektráren