Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 463 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
, část strojní, tj. menší zdroje, které pracují jen případech přerušení dodávky elektrické energie.3. Úsporné řešení představuje elektrárna venkovní. Podle funkce elektrizační soustavěrozlišujeme elektrárny: základní, špičkové, regulující kmitočet, které kryjí určitou část nepravidelných krátkodobých změn zatí­ žení pro udržení kmitočtu povolených tolerancích, zálohové, tj., část elektrická, které patří tyto skupiny elektrických zařízení: a) alternátory, b) budicí soupravy točivé statické, c) transformátory rozvodná zařízení (hlavní pro vlastni spotřebu), d) pohony vlastní spotřeby, e) pomocné provozy zařízení, f) společná zařízení: dozorny včetně zařízení pro ovládání, návěštění, jištění měření, vysokofrekvenční sdělovací zařízení, dispečerská zařízení, zařízení pro regulaci kmi­ točtu, spojovací vedení (holá izolovaná, kabely) příslušenstvím, zařízení rozvod pro napájení vlastní spotřeby včetně osvětlení, vytápění, větrání, chlazení, čerpání apod. ovliv­ ňují tím řešení elektrárny. akumulátorová baterie, nabíjecí zařízení, (usměrňovače), stejnosměrný rozvod ostatní příslušenství, uzemnění pracovní, ochranné, zařízení pro výrobu rozvod stlačeného vzduchu (je-li nutné). Uspořádání mohou být i jiná, různými přednostmi nedostatky. 476 .; mluvíme teplárně, jestliže její funkcí výroba tepelné energie pro jiné účely, např. Rozdíly jsou zejména uspořádání soustrojí a kotlů jedné nebo dvou řadách) umístění soustrojí (za sebou, vedle sebe) nebo.v oddě­ lení některých částí hlavní budovy. kotle, reaktory, turbíny, příprava paliva, vody, páry apod. Parní elektrárny Surovinou pro výrobu elektrické energie parní elektrárně jsou paliva, která se vyskytují stavu tuhém, kapalném nebo plynném. budovy, konstrukce, dopravní cesty, přehrady, jezy apod. Hlavní části parní elektrárny jsou vyznačeny obr. 437.9. našich poměrech převážně po­ užívá domácí hnědé nebo černé uhlí., nouzové zdroje zajištění dodávky pro důležité spotřebiče, stejnosměrná zařízení, tj. Paliva sebe liší výhřevností kg-1], obsahem popela, obsahem volné vody, spotřebou vzduchu, množstvím zplodin hoření apod.2. Rozsah společných zařízení může být různý podle druhu velikosti elektrárny. 9. Rozdělení elektráren Podle zdrojů energie použitých přeměně energii elektrickou elektrárny dělí na: tepelné (TE), kterých využívá energie uvolněné při spalování tuhých, kapalných nebo plynných látek (uhlí, nafta, ropa, plyn apod. výrobní, vytápění sídlišť apod.); jsou parní nebo plynové, paroplynové, se spalovacími motory atd., jaderné (JE), kterých využívá energie uvolněné při jaderných reakcích; jsou různé podle počtu okruhů, druhu reaktoru primárního chladicího okruhu, vodní (VE), kterých využívá kinetické potenciální energie vodních zdrojů; podle spádu rozlišují elektrárny vodní nízkotlaké, spádem středotlaké se spádem 100 vysokotlaké spádem nad 100 m. Hlavními částmi každé elektrárny jsou: část stavební, tj