Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
476
.
9. našich poměrech převážně po
užívá domácí hnědé nebo černé uhlí.,
jaderné (JE), kterých využívá energie uvolněné při jaderných reakcích; jsou různé
podle počtu okruhů, druhu reaktoru primárního chladicího okruhu,
vodní (VE), kterých využívá kinetické potenciální energie vodních zdrojů;
podle spádu rozlišují elektrárny vodní nízkotlaké, spádem středotlaké se
spádem 100 vysokotlaké spádem nad 100 m. budovy, konstrukce, dopravní cesty, přehrady, jezy apod.); jsou parní nebo plynové, paroplynové, se
spalovacími motory atd.v oddě
lení některých částí hlavní budovy.3.
Rozsah společných zařízení může být různý podle druhu velikosti elektrárny. výrobní, vytápění sídlišť apod.9. Rozdělení elektráren
Podle zdrojů energie použitých přeměně energii elektrickou elektrárny dělí na:
tepelné (TE), kterých využívá energie uvolněné při spalování tuhých, kapalných
nebo plynných látek (uhlí, nafta, ropa, plyn apod. Uspořádání mohou být
i jiná, různými přednostmi nedostatky. Rozdíly jsou zejména uspořádání soustrojí a
kotlů jedné nebo dvou řadách) umístění soustrojí (za sebou, vedle sebe) nebo.,
nouzové zdroje zajištění dodávky pro důležité spotřebiče,
stejnosměrná zařízení, tj. menší zdroje, které pracují jen případech přerušení dodávky elektrické
energie.
Podle funkce elektrizační soustavěrozlišujeme elektrárny:
základní,
špičkové,
regulující kmitočet, které kryjí určitou část nepravidelných krátkodobých změn zatí
žení pro udržení kmitočtu povolených tolerancích,
zálohové, tj.; mluvíme teplárně, jestliže její funkcí výroba tepelné energie
pro jiné účely, např.,
část strojní, tj. kotle, reaktory, turbíny, příprava paliva, vody, páry apod. Úsporné řešení představuje elektrárna venkovní. Paliva sebe liší výhřevností kg-1], obsahem
popela, obsahem volné vody, spotřebou vzduchu, množstvím zplodin hoření apod.
Hlavní části parní elektrárny jsou vyznačeny obr.,
část elektrická, které patří tyto skupiny elektrických zařízení:
a) alternátory,
b) budicí soupravy točivé statické,
c) transformátory rozvodná zařízení (hlavní pro vlastni spotřebu),
d) pohony vlastní spotřeby,
e) pomocné provozy zařízení,
f) společná zařízení:
dozorny včetně zařízení pro ovládání, návěštění, jištění měření,
vysokofrekvenční sdělovací zařízení, dispečerská zařízení, zařízení pro regulaci kmi
točtu,
spojovací vedení (holá izolovaná, kabely) příslušenstvím,
zařízení rozvod pro napájení vlastní spotřeby včetně osvětlení, vytápění, větrání,
chlazení, čerpání apod.
Hlavními částmi každé elektrárny jsou:
část stavební, tj. ovliv
ňují tím řešení elektrárny. Parní elektrárny
Surovinou pro výrobu elektrické energie parní elektrárně jsou paliva, která
se vyskytují stavu tuhém, kapalném nebo plynném. akumulátorová baterie, nabíjecí zařízení, (usměrňovače),
stejnosměrný rozvod ostatní příslušenství,
uzemnění pracovní, ochranné,
zařízení pro výrobu rozvod stlačeného vzduchu (je-li nutné). 437.2
