Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
,
část elektrická, které patří tyto skupiny elektrických zařízení:
a) alternátory,
b) budicí soupravy točivé statické,
c) transformátory rozvodná zařízení (hlavní pro vlastni spotřebu),
d) pohony vlastní spotřeby,
e) pomocné provozy zařízení,
f) společná zařízení:
dozorny včetně zařízení pro ovládání, návěštění, jištění měření,
vysokofrekvenční sdělovací zařízení, dispečerská zařízení, zařízení pro regulaci kmi
točtu,
spojovací vedení (holá izolovaná, kabely) příslušenstvím,
zařízení rozvod pro napájení vlastní spotřeby včetně osvětlení, vytápění, větrání,
chlazení, čerpání apod. akumulátorová baterie, nabíjecí zařízení, (usměrňovače),
stejnosměrný rozvod ostatní příslušenství,
uzemnění pracovní, ochranné,
zařízení pro výrobu rozvod stlačeného vzduchu (je-li nutné). Rozdíly jsou zejména uspořádání soustrojí a
kotlů jedné nebo dvou řadách) umístění soustrojí (za sebou, vedle sebe) nebo. budovy, konstrukce, dopravní cesty, přehrady, jezy apod. Parní elektrárny
Surovinou pro výrobu elektrické energie parní elektrárně jsou paliva, která
se vyskytují stavu tuhém, kapalném nebo plynném. našich poměrech převážně po
užívá domácí hnědé nebo černé uhlí.,
nouzové zdroje zajištění dodávky pro důležité spotřebiče,
stejnosměrná zařízení, tj. Úsporné řešení představuje elektrárna venkovní. Paliva sebe liší výhřevností kg-1], obsahem
popela, obsahem volné vody, spotřebou vzduchu, množstvím zplodin hoření apod.
476
.,
jaderné (JE), kterých využívá energie uvolněné při jaderných reakcích; jsou různé
podle počtu okruhů, druhu reaktoru primárního chladicího okruhu,
vodní (VE), kterých využívá kinetické potenciální energie vodních zdrojů;
podle spádu rozlišují elektrárny vodní nízkotlaké, spádem středotlaké se
spádem 100 vysokotlaké spádem nad 100 m. ovliv
ňují tím řešení elektrárny.,
část strojní, tj.
Rozsah společných zařízení může být různý podle druhu velikosti elektrárny.9.2.3. menší zdroje, které pracují jen případech přerušení dodávky elektrické
energie. kotle, reaktory, turbíny, příprava paliva, vody, páry apod.
9.
Hlavní části parní elektrárny jsou vyznačeny obr.
Podle funkce elektrizační soustavěrozlišujeme elektrárny:
základní,
špičkové,
regulující kmitočet, které kryjí určitou část nepravidelných krátkodobých změn zatí
žení pro udržení kmitočtu povolených tolerancích,
zálohové, tj. Rozdělení elektráren
Podle zdrojů energie použitých přeměně energii elektrickou elektrárny dělí na:
tepelné (TE), kterých využívá energie uvolněné při spalování tuhých, kapalných
nebo plynných látek (uhlí, nafta, ropa, plyn apod. výrobní, vytápění sídlišť apod. Uspořádání mohou být
i jiná, různými přednostmi nedostatky.
Hlavními částmi každé elektrárny jsou:
část stavební, tj. 437.v oddě
lení některých částí hlavní budovy.); jsou parní nebo plynové, paroplynové, se
spalovacími motory atd.; mluvíme teplárně, jestliže její funkcí výroba tepelné energie
pro jiné účely, např
