Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Kromě uvedených hlavních zhášecích systémů byly využity další možnosti, jak do
sáhnout deionizace zbytkového sloupce oblouku vypínači vn. Plynotvorné části jsou něm uspořádány tak, aby oblouk hořel úzké štěrbině
a vytvářel dostatečné množství plynů. Některé navazují předešlé,
Obr. Zcela odlišné řešení představuje magnetický vypínač
založený zhášení oblouku úzkých štěrbinách izolační zhášecí komory, kam vytlačen
magnetickým polem vyfukovací cívky. Plynotvomá zhášedla jsou vlastně variantou zhášení vlastní
energií oblouku. 420. akryláty (dentakryl, organické sklo), plněné popřípadě kyselinou boritou. Dnes již nepoužívají. 421.(obr 419c). Zhášedlo magnetického
stykače vn
to např. Hledání nových zhášecích kapalin však pokračuje dále, jak
dokazují údaje literatury, tab. Typické zhášedlo na
obr. 83. jediný zhášecí systém (kromě pojistek), pra
459
. Zhášecí efekt vzniká prouděním plynů uvolněným teplem oblouku pev
ných izolačních látek tvořících stěny zhášecí komory. takové látky používají vybrané
plasty, které styku obloukem odpařují, ale přitom nevytvářejí vodivé zplodiny. Jsou
Obr. Zhášedlo plynotvomého
vypínače zátěže
jiné představují zcela nová řešení. 420. Používají
se pro zhášedla odpínačů nebo vyfukovací pojistky bleskojistky
