Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
akryláty (dentakryl, organické sklo), plněné popřípadě kyselinou boritou. Plynotvomá zhášedla jsou vlastně variantou zhášení vlastní
energií oblouku. Zhášecí efekt vzniká prouděním plynů uvolněným teplem oblouku pev
ných izolačních látek tvořících stěny zhášecí komory. Hledání nových zhášecích kapalin však pokračuje dále, jak
dokazují údaje literatury, tab. Zhášedlo plynotvomého
vypínače zátěže
jiné představují zcela nová řešení.
Kromě uvedených hlavních zhášecích systémů byly využity další možnosti, jak do
sáhnout deionizace zbytkového sloupce oblouku vypínači vn.(obr 419c). jediný zhášecí systém (kromě pojistek), pra
459
. Zhášedlo magnetického
stykače vn
to např. 83. Některé navazují předešlé,
Obr. 421. Typické zhášedlo na
obr. Používají
se pro zhášedla odpínačů nebo vyfukovací pojistky bleskojistky. 420. Jsou
Obr. Zcela odlišné řešení představuje magnetický vypínač
založený zhášení oblouku úzkých štěrbinách izolační zhášecí komory, kam vytlačen
magnetickým polem vyfukovací cívky. Dnes již nepoužívají. takové látky používají vybrané
plasty, které styku obloukem odpařují, ale přitom nevytvářejí vodivé zplodiny. 420. Plynotvorné části jsou něm uspořádány tak, aby oblouk hořel úzké štěrbině
a vytvářel dostatečné množství plynů
