Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
3. Proto praxi užívá pro kontaktní odpor vztah
R ec
pm (8-12)
kde celkový kontaktní odpor,
c součinitel,
Q měrný odpor,
F kontaktní síla.
5.Tab. 382 jsou uvedeny závislosti kontaktního
odporu síle při uvažování vlivu cizích vrstev.10
í,.
Hodnoty činitelů jsou uvedeny tab. Charakteristické teploty kontaktních materiálů
Materiál
Měknutí Tavení Var
teplota
#i[°C]
úbytek na
kontaktu
E/ki[mV]
teplota
# 2[°C]
teplota
kontaktu
UksfinV]
teplota
#3[°C]
úbytek napě
tí kontak
tu Uk3[mV]
stříbro 180 960 370 193 750
190 120 083 430 582 800
hliník 150 100 660 300 447 —
520 220 455 650 837 —
wolfram 000 600 380 100 527 100
Lze tedy vyhodnocovat oteplení styku, které lze jinak obtížně zjišťovat, pouhým měře
ním úbytku napětí kontaktech.
a 2
1 10
0,5. Vzniká tím rozšíření stykové plochy tím zmenšení
odporu.10
0,3. 381). Tabulka uvádí charakteristické údaje některých materiálů. Všeobecně možné pozorovat následující
závislosti:
pro malé kontaktní síly 0,1 (pružná deformace) je
Rk
pro střední velké kontaktní síly 100 (plastická deformace)
R F~^-l2
425
. 381. 76. Křivky závislosti stykového odporu teplotě vykazují
kromě toho náhlé změny, které jsou způsobeny měknutím, popřípadě tavením nebo vypa
řováním materiálu kontaktů (obr.
0,2
/
/
i /
' ^K1 <2
0,01 0,02 0,05 0,1 0,2 0,3 0,7 [V]
50 100 400
—— í
1000 2000
3C ]
Obr.
Hodnoty platí pro čisté kontakty. obr. 77. Závislost stykového odporu Rn
na otepleni úbytku napětí Uk
na kontaktním styku
Uki teplota měknutí, Ukí teplota
tavení materiálu kontaktů, křivky c
představují postupně rozšiřováni plochy
styku
Celkový kontaktní odpor výsledkem souhry mnoha činitelů, jako mechanických
vlastností materiálu, jeho struktury, tvaru drsnosti kontaktních ploch, vlivu cizích vrstev
atd
