Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
vyšší tvary kmitů.
První kritická úhlová rychlost tudíž definována vztahem
COlkrit =
V (7-53)
Alexejev [90] uvádí vzorec pro první kritické otáčky
»krit 300 [min-1; cm] (7-54)
kde statický průhyb hřídele vodorovné poloze.
Uvedené vztahy vycházejí idealizovaných předpokladů. Hmota příslušné části rotoru sice poloviční, ale tuhost při
poloviční délce větší osmkrát (23). 195 jsou nakresleny tzv. Druhému tvaru odpo-
ml2 2
m /2
Obr. Teoreticky druhá kritická úhlová rychlost podle
i KC02,krlt /---------
1 m
v (7-55)
čtyřnásobkem první kritické úhlové rychlosti. Dále přistupuje vliv m-gnetického tahu, tlumení pohybu konečná
tuhost ložisek. obr. 195. Problematika skuteč
nosti mnohem složitější, protože hmoty jsou vždy rozloženy délce hřídele hřídel nemívá
konstantní průřez.
316
.
Stroj smí trvale pracovat při úhlových rychlostech
0,7(0ikrit l,3coikrlt
Druhá kritická úhlová rychlost projevuje rotorů několika hmotami nebo rovnoměrně
rozloženou hmotou (turborotory). Takový rotor může mít při příčném kmitání několika
násobný průhyb.>o2e
0 :
Pro průhyb pak platí
i
(7-52)
a pro
K
získá průhyb nedefinovanou velikost. Vyšší tvary průhybové čáry
rotoru
vídá druhá kritická úhlová rychlost, pro kterou platí základní vztahy, ale aplikované úsek
rotoru mezi podporou uzlem kmitání zřejmé, druhá kritická úhlová rychlost je
značně větší než první
