Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
147. Rever-
zační měničové systémy dělíme:
a) Antiparálelní zapojení
Je tvořeno dvěma antiparalelními větvemi společným zdrojem. Jelikož čas velmi krátký,
je řízený usměrňovač často považován zesilovač okamžitou odezvou. Toto zapojení se
používalo zejména pro víceanodové (rtuťové) ventily. 148b). druhém případě
mluvíme zapojeníbez okruhovýchproudů výstupní svorky obou větví jsou vzájemně přímo
propojeny zkrat vyloučen vzájemným blokováním obou větví řídicích obvodech. Měničové systémy pak tohoto hle
diska dělíme takto:
Měnič jednokvadrantovým chodem energeticky jednosměrný měnič (obr.
257
.9.
Souhlasná znaménka proudu napětí znamenají tok energie smyslu zdroj zátěž,
nesouhlasná, tok energie smyslu zátěž zdroj. Dosáhne tím omezení okruhových proudů
a lepší ochrany případě zkratu. Dále
můžeme dělit měničové systémy podle toho, zda obě větve jsou současně vodivé, nebo jsou
v řídicích obvodech vytvořena taková opatření (blokování), která znemožní současné vedení
proudu obou větví. 148a).
6.
Měnič dvojkvadrantovým chodem energeticky dvojsměrný měnič (obr.3. Výhodou proti antiparalelnímu zapo
jení větší bezpečnost proti zkratům menší tlumivky pro potlačení okruhových proudů.usměrňovače při převzetí proudu následujícím tyristorem. 148. Takový
systém obsahuje dva usměrňovače tvořen dvěma větvemi.
Uzly obou vinutí jsou spojeny přes tlumivku, kterou prochází jednak proud zátěže, jednak
každý okruhový proud vznikající systému. Každá větev podstatě
měnič, jehož zdroj může být buď samostatný, nebo společný oběma větvím systému. Neuvažujeme-li komutací
tyristorů, maximální doba, kterou projeví výstupním napětí usměrňovače změna
vstupního napětí, dána vztahem
Tů (6-49)
(op
Řízený usměrňovač lze tedy velmi přibližně považovat prvek dopravním zpožděním Ta,
respektive proporcionální člen zpožděním prvního řádu. Výhodné je
v těchto systémech členění hlediska výměny energie mezi zdrojem měniče (střídavá strana)
a zátěží (stejnosměrná strana).
Nevýhodou horší využití zdroje (větší napájecí transformátor).
Vzhledem zátěži může být usměrňovač zdrojem napětí nebo něj vytvořit
zdroj proudu. Uváděné měničové systémy
jsou analyzovány hlediska výkonového regulačního [57], [65], [66], [67], Uvedených
zapojení používá zejména regulačních systémech stejnosměrných pohonů. Toto zapojení je
vhodné pro polovodičové součástky.
c) H-zapojení
Měničový transformátor dvě oddělená sekundární vinutí zapojená hvězdy.
b) Křížové zapojení
Je tvořeno dvěma antiparalelními větvemi samostatnými zdroji. prvním případě jedná zapojení okruhovými proudy výstupní
svorky obou větví jsou vzájemně propojeny přes oddělovací indukčnosti.
Příklady zapojení měničových systémů jsou obr. REVERZAČNÍ SYSTÉMY
Jde systémy umožňující měnit směr výstupního stejnosměrného proudu. vyznačení provozních možností měničů výhodné grafické
znázornění podle obr
