Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
nutné jej respektovat případě, tyto podmínky nejsou splněny. 107. Určuje
se výpočtem [51], [52], [53],
6. Zde bude věnována pozornost pouze tran
zistoru plošnými přechody popsanými dříve.
Střední ztrátový závěrný výkon (AV) vzhledem nepatrné velikosti závěrného
proudu, podmínek předpokládající dobré chlazení provozní teplotu 150 obvykle
zanedbatelný. PLOŠNÝ TRANZISTOR
Hrotový tranzistor, jehož objev stál prahu rozvoje polovodičové techniky, nemá
v oblasti silnoproudé elektrotechniky uplatnění. aktivní oblasti tranzistoru (obr. Zjednodušeně
pak lze psát
Ic oc/ /cbo
Jb /e
kde proud báze,
I proud emitoru,
Ic proud kolektoru,
(6-4)
(6-5)
208
.2. přechodů
PN, může být dvojfa odtud dva typy tranzistoru:
tranzistor typu PNP tranzistorjypu NPN (tab. Každý těchto pře
chodů může být vnějšími obvody pólován buď přímém, nebo zpětném směru. 57). Vzájemné uspořádání vrstev, tj. 107) propustně
pólován emitorový přechod závěrně pólován kolektorový přechod.2.katalozích výrobců polovodičových součástek jsou uváděny grafické formě závis
losti '(/ f(&) pro nejčastěji vyskytující průběhy proudů pro
cházející diodou.
a) Stručný popis funkce
Tranzistor třívrstvá polovodičová trioda. Stejnosměrné
charakteristiky tranzistoru
NPN zapojení společným
emitorem (schematické
znázornění)
Z uspořádání vyplývá, tranzistor dva přechody J2. Příslušné přechody,
nacházející mezi elektrodami, nazývají emitorový kolektorový. Každá vrstev je
vyvedena elektrodu označené takto: emitor, báze, kolektor.
Obr.
U, tranzistoru využívá jevu, jehož podstata spočívá tom, velikost proudu procházejí
cího závěrně pólovaným přechodem výrazně ovlivňována proudem, procházejícím
propustně pólovaným přechodem. Implicitně již'tedy tyto průběhy zahrnují vliv činitele tvaru k\
