Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Podle poměru jednotlivých složek
a druhu katalyzátoru dělí rezoly (alkalický katalyzátor) novoláky (kyselý katalyzátor). Vlastnosti lze ovlivňovat použitím plniv, jež epoxid
současně zlevňují. Vzájemným poměrem dianu epichlorhydrinu získá
vají pryskyřice dianového typu různou molekulovou hmotností. 53. Podle
výchozích látek vznikají buď lineárnífpolyestery (termoplasty vhodné pro výrobu vláken
a fólií) nebo nenasycené polyesterové pryskyřice, termosetické látky velkým obsahem vol
ných hydroxylových skupin. Základní látka medovité
až tuhé konzistence pevného stavu převádí vytvrzováním.
P olyestero rysk yřice jsou makromolekulární látky polykondenzačního typu,
vznikající reakcí polykarboxylových kyselin polyalkoholů vzniku esterových vazeb.
Stupněm polymerace získávají různé druhy látek: lisovací (Bakelite, Supraplast, Rezinol),
licí (Juralit, Karbolit, Trolon C), dále pak lepidla, tmely laky. Používají se
jako licí impregnační látky pojivá pro vrstvené izolanty (ChS Polyester, Polylite, Leguval)
a lisovací látky (Premix). Volbou vhodného tvrdidla pryskyřice lze získat různé fyzi-
káln vlastnosti vytvrzeného epoxidu. Kromě
tohoto vytvrzování radikálovou adiční reakcí existuje ještě vytvrzování iontovou reakcí
(iontová tvrdidla bázi F3).Tab. Používají přede
vším jako lisovací látky (Umalur, Iporka, Urecoll, Melan, Cibanit) lepidla (Umacol,
Pressal), dále jako fólie (Umakron), desky, lehčené materiály (Mofotherm) vstřikovací
látky. Tvoří též filmotvornou složku elektroizolačních laků. Podle typu aminové složky dělí močovinoformaldehydové (karba-
midové), melamínformaldehydové anilínformaldehydové pryskyřice. Lisovací látky obsahují vláknitá plniva,
barvivo pomocné látky. Vlastnosti termosetických licích hmot
Veličina Jednotka Fenoplast
Juralit
ChS Poly
ester 105
bez
plniva
ChS Epoxy
2 000
křemenné
sklo fta-
lanhydrid
ChS Epoxy
2 100
bez plniva
dietylén-
triamin
měrná hmotnost cm"3 1,28 1,15 1,65 1,14
dovolené napětí tahu MPa 30
dovolené napětí tlaku MPa 100 180 45
modul pružnosti MPa 000 000 300
délková roztažnost IO"6 10-« 10-«
tepelná vodivost m-1 0,27 0,19 0,21 —
měrný odpor 1012 101« 1013 1012
činitel ztrát 0,018 0,05 0,098
permitivita 4,2 3,7 4,9
elektrická pevnost mm“1 20
nasákavost 0,15 0,05 0,4
přípustná trvalá teplota 130 80
s formaldehydem tepla přítomností katalyzátorů. Epoxidové pryskyřice mají elektrotechnice velmi široké uplatnění jako
licí impregnační látky pojivá pro výrobu sklolaminátů (ChS Epoxy, Araldit, Lekutherm,
199
. Licí látky se
obvykle zpracovávají plněné mletými anorganickými prášky (křemenný písek sklo, mastek,
břidlice, křída) barvené pigmenty nebo barvivý. Vytvrzování probíhá buď
za pokojové teploty (tvrdidla polyetylénpolyamíny) nebo zvýšené teploty (tvrdidla an-
hydridy dikarbonových kyselin, amidy, aminokyseliny, polyanhydridy polysulfidy). Lisovací vstřikovací látky pro snížení ceny získání speciálních vlastností plní
plnivy (dřevěná moučka, papírové textilní útržky, mletá slída, kaolín, křemenná porcelá
nová moučka azbest). Termosetické polyestery jsou látky medovité konzistence, jež se
v pevný polymér převádějí vytvrzováním pomocí katalyzátoru (organické peroxidy) urych-
1ovače (kobaltnaftenát nebo dimetylamin) pokojové nebo zvýšené teploty.
A inoform aldehydové látky (aminoplasty) jsou kondenzační produkty formal
dehydu aminem.
E poxidové rysk yřice vznikají kondenzací dianu epichlorhydrinem dvěma
epoxidovými skupinami molekule
