Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
58.). potom platí
u\ uli -f- umí
U2 UL2 ■umí
t dl'a
dF dí
r di2 díl
Í ±AÍ21ď ľ
(4-179)
V rovnici (4-179) vyskytuje činitel íi2 charakterizující velikost indukovaného napětí
«mi vinutí časovou změnou proudu ±AÍ2i charakterizující indukované napětí
um2 vinutí časovou změnou íi. 57, přičemž volíme úplný strdm obvodu spolu kladnými smysly napětí
a úplný systém hlavních řezů podle obr.9.), který vyjadřuje tuto
Obr. OBVODY VZÁJEMNOU INDUKČNOSTÍ
V praxi velmi často vyskytuje případ, kdy dvě cívky mají společný magnetický tok. d(«i už) «i
- ---------s -------- “3) ^
Pro řez S2
c, +S> (ui 0
Pro řez S3
1 r
-* -=- («3 «2) -7- «¿30 0
ÍV4 o
Výhody metody řezů uplatní zejména pro případy, kdy neřešíme všechny nezná
mé veličiny obvodu, nýbrž nás zajímá pouze několik. Potom pro řez platí rovnice
. 59. Dále tato metoda výhodou
využita při sestavování stavových rovnic (čí.9. Pro proudy
a napětí magneticky vázaných cívek podle obr. 4. Vyznačení kladných smyslů
a orientace vinutí
vzájemnou vazbu dvou cívek vlastní indukčností sám není obvodovým prvkem.3. 60. energetické bilance společného elektromagnetického
pole však platí
M (4-180)
Dvojí znaménko rovnici (4-179) dáno orientací dvek vzhledem společnému magne
tickému toku. Při shodné orientaci cívek bude znaménko kladné, při opačné orientaci zna
ménko záporné. tedy nutné schématech vyznačit počátky vinutí, což provádí tečkou
133
.
4. lineár
ních obvodech předpokládáme velikost vzájemné indukčností konstantní.příkladu podle obr.4. Cívky vzájemnou indukčností Obr.
Takto uspořádané cívky již nelze považovat dva samostatné dvojpóly, nýbrž musíme
charakterizovat dalším parametrem vzájemnou indukčností (čl. 4
