Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Schéma obvodu pro řešeni metodou
uzlových napětí
131
. 52a).větvové proudy nezávislých větví budou přímo rovny příslušným smyčkovým
proudům,
- proudy větvích úplného stromu budou potom dány lineární kombinací smyčko
vých proudů vztahy mezi nimi určíme velice snadno. 57. 50, který
přeloreslíme vyznačením zvolených smyčkových proudů obr.
Poznamenejme, volba úplného stromu obvodu tím volba systému nezávislých
větví, resp.
4. uzemnit jej)
a napětí ostatních uzlů vztahujeme tomuto referenčnímu uzlu. systému nezávislých smyček, není vždy jednoznačná. Počet rovnic nenulovou pravou stranou dán počtem nezávislých napě
ťových zdrojů. Popsaný postup ukážeme při sestavení rovnic pro obvod podle obr.4.7. Pro každý uzel obvodu
+ 7=r- uc20 0
C2 0
(4-176)
U d[}2 ,3) Ks(*2 Ro{h *i) 0
i?i(«i »3) *3) «cio 3(12 ¿3) u(t)
x (4-177)
Obr. 56. Protože jejich proudy jsou známy, nesestavujeme pro smyčky příslušné
nezávislým větvím zdroji proudu rovnice. METODA UZLOVÝCH NAPÉTÍ
Je-li daném obvodu počet uzlových dvojic menší než počet nezávislých smyček, je
výhodnější ohledem menší počet rovnic) použít metodu uzlových napětí. Naskýtá tudíž otázka,
jak volit tento systém, aby soustava smyčkových rovnic byla nejjednodušší. (Systém nezávislých
větví volen podle obr. Zmenší nám počet rovnic na
kde počet proudových zdrojů. Bude-li toto splněno, bude každým zdrojem procházet
pouze jedna smyčka soustava smyčkových rovnic bude mít největší počet rovnic nulovou
pravou stranou.
Pro jednotlivé smyčky píšeme rovnice podle druhého Kirchhoffova zákona
V případě obvodů zdroji proudu volíme opět nezávislé větve tak, aby obsahovaly tyto
proudové zdroje. Jeden uzel
obvodu zvolíme jako referenční (jeho napětí možné položit rovno nule, tj. Při stanovení
všech proudů obvodu volíme systém nezávislých smyček tak, aby obsahoval pokud možno
co nejvíce nezávislých zdrojů napětí
