Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 100 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ekvipotenciální čáry magnetického potenciálu <pm často vypouštíme. Elektromagnetické pole Pohyb nábojů elektrický proud podmiňuje vznik elektromagnetického pole. Silové čáry zobrazující průběh magnetické indukce jsou pouze naší představou. Vektor magnetické indukce odpovídá intenzitě elektrického pole elektrostatickém poli. Silové účinky elektrostatického pole jsou ale srovnání účinky elektromagnetického pole vodičů zanedbatelné neuvažujeme je.3. Vektor intenzity magnetického pole přímé vazbě proudem, který příčinou vzniku magnetického pole, proto veličinou běžněji užívanou než odpovídající vekotr elektrické indukce elektrostatickém poli. důsledku úbytku napětí činném odporu vodiče se ale potenciál povrchu vodiče směru toku proudu mění vytváří též elektrické pole. Užíváme při některých metodách výpočtu magnetického pole. Časově proměnný elektrický proud budí nestacionární magnetické pole. Působení elektrostatického pole respektujeme však při sledování namáhání izolace, při volbě tvaru elektrod, vodičů hlediska vytvářeni nežádoucí kapacity, výbojů apod. Přítomnost elektrického pole nutná vyvolání proudu. Pohyb nábojů vodiči sám sobě nevytváří elektrostatické pole, jelikož vodiči je počet protonů elektronů stálý. Silové čáry kreslíme tak, aby magnetická indukce byla úměrná jejich hustotě. Vliv elektrického indukčního toku zpravidla zanedba­ telný, proto můžeme psát Q1Q2 r —E2Qi (4-93) 4nsr3 (4-95) (4-96) 100 . Integrál po uzavřené smyčce není vždy roven nule; rovná součtu proudů, které procházejí plochou vymezenou touto smyčkou (4-2). Magnetický potenciál definován vztahem H —grad <pm (4-94) Magnetické napětí určitém úseku délky dán vztahem Zde rozdíl elektrického napětí záleží dráze, podél které integrujeme. 32). Mimo úbytku napětí činném odporu dána též přechodnými jevy indukčnosti vodiče, elektrochemickými dalšími jevy. ZOBRAZENÍ MAGNETICKÉHO POLE JEHO ZÁKLADNÍ JEDNOTKY Magnetické pole popisujeme třemi veličinami. Při stálém proudu, kdy rychlost pohybu nábojů jejich množství procházející daným průřezem za jednotku času jsou stálé, magnetické pole stacionární veličiny, které jej popisují se nemění.1.rozhraní, směřující dielektriku menší permitivitou F £(62 ei) E2S (4-92) Bodový náboj působí bodový náboj umístěný prvního vzdálenosti r Coulombovou silou V nehomogenním elektrickém poli dipól tudíž dielektrikum vtahováno vždy do míst větší intenzitou elektrického pole. 4. Magnetický tok definován v (4-41). 4.3. Intenzita magnetického pole zobrazovaná indukčními čarami homogenním izotropním prostředí představována vektorem rovno­ běžným vektorem indukce B. Tvoří uzavřené křivky, nemají začátek ani konec (obr