Při tom není závadu
náhodné uzemnění chráněných částí. 79
(Změna 3/1975, vyhlášená 7. Přemostění cívky chrániče
že ochranným vodičem neprochází nikdy plný zkratový proud sítě, že
tedy jeho průřez může být mnohem menší než vodičů fázových. „ideální zemi“, tj. Zemnič chrániče musí
být vždy strojený musí být uložen tzv. 28).1975). Má-li náhodný zemnič tak malý
odpor, něm nevytvoří napětí, nějž nastavena cívka chrániče,
chránič nevypne, ale také nenastává ohrožení bezpečnosti. Jestliže ochrany zemněním
vřadíme zemního svodu relé, vypínající přívod energie chráněnému
předmětu, vzniká ochrana chráničem.
1) Ochrana napěťovým chráničem (obr. 29). funkce napěťového chrániče zřejmé,
w nn
Obr.
Náhodné zemniČe nemohou být tomuto účelu použity, aby nevzniklo
nebezpečí přemostění cívky chrániče (obr. Průřez
je omezen podstatě jen jeho mechanickou pevností. výhodné zvlášť tam, kde pro špatné půdní podmínky nelze
dosáhnout malého zemního odporu.období přechodu ochrany zemněním ochranu nulováním ovšem
nelze vyhnout tomu, aby některé objekty již měly provedenou ochranu
nulováním, zatímco objektech dosud neupravených dosud používá
ochrany zemněním. Relé vypíná přívod tehdy, objeví-li
se jeho cívce jisté napětí zpravidla bývá Proud při tom
poměrně malý (méně než A), takže stačí, má-li uzemnění odpor menší
než 200 ,Q. možná
daleko ode všech jiných zemničů zemi uložených kovových částí. Teprve když
99
. 29. Jestliže totiž chráněného ná
hodně uzemněného předmětu prorazí izolace, prochází poruchový proud
jednak náhodným uzemněním, jednak cívkou chrániče přes pomocné
uzemnění chrániče uzemnění uzlu zdroje. Tento stav přípustný pouze přechodnou dobu,
za předpokladu, jsou splněny podmínky, uvedené ČSN 1010, čl
