1) Ochrana napěťovým chráničem (obr. Má-li náhodný zemnič tak malý
odpor, něm nevytvoří napětí, nějž nastavena cívka chrániče,
chránič nevypne, ale také nenastává ohrožení bezpečnosti. 29). možná
daleko ode všech jiných zemničů zemi uložených kovových částí. „ideální zemi“, tj. výhodné zvlášť tam, kde pro špatné půdní podmínky nelze
dosáhnout malého zemního odporu. Zemnič chrániče musí
být vždy strojený musí být uložen tzv.1975). Jestliže totiž chráněného ná
hodně uzemněného předmětu prorazí izolace, prochází poruchový proud
jednak náhodným uzemněním, jednak cívkou chrániče přes pomocné
uzemnění chrániče uzemnění uzlu zdroje. Přemostění cívky chrániče
že ochranným vodičem neprochází nikdy plný zkratový proud sítě, že
tedy jeho průřez může být mnohem menší než vodičů fázových. Relé vypíná přívod tehdy, objeví-li
se jeho cívce jisté napětí zpravidla bývá Proud při tom
poměrně malý (méně než A), takže stačí, má-li uzemnění odpor menší
než 200 ,Q. Tento stav přípustný pouze přechodnou dobu,
za předpokladu, jsou splněny podmínky, uvedené ČSN 1010, čl. Teprve když
99
. funkce napěťového chrániče zřejmé,
w nn
Obr. Při tom není závadu
náhodné uzemnění chráněných částí. 28). Průřez
je omezen podstatě jen jeho mechanickou pevností. 79
(Změna 3/1975, vyhlášená 7. Jestliže ochrany zemněním
vřadíme zemního svodu relé, vypínající přívod energie chráněnému
předmětu, vzniká ochrana chráničem.
Náhodné zemniČe nemohou být tomuto účelu použity, aby nevzniklo
nebezpečí přemostění cívky chrániče (obr.období přechodu ochrany zemněním ochranu nulováním ovšem
nelze vyhnout tomu, aby některé objekty již měly provedenou ochranu
nulováním, zatímco objektech dosud neupravených dosud používá
ochrany zemněním. 29
