Uvedené údaje platí
pro střídavý proud jsou samozřejmě jen přibližné.
* změna ČSN 1010 dovolená dotyková kro-
1000 odvozuÍe též doby trvání, tj.
Proto budeme každou podmínkou zabývat zvlášť. Proudy mA
vyvolávají svalové křeče, ztěžují dýchání dráždí nervovou soustavu.
Proudy kolem způsobují již fibnlace srdečních komor (rychlé nepra
videlné chvění) srdce přestává plnit svoji funkci. Jsou jakýmsi
průměrem hodnot, něž popsaným způsobem reagují různí jednotlivci.
36.
proud procházející tělem) překračující tuto hranic. rostoucím kmitočtem zvyšuje hranice svalové křeče asi kmi
točtu nad 200 000 tato hranice mizí. Stejnosměrný
proud nevyvolává tak snadno svalové křeče jako proud střídavý, orga
nismus však vleklé následky.1)
Objektivní podmínky vzniku úrazu elektrickým proudem závisí na
proudové soustavě, prostředí, pracovních podmínkách od
bornosti osob. 4a. Impulsní výboje mohou též
vyvolat fibrilaci. Proto vždy mělo byt elektrické zařízení
konstruováno tak, aby při poruše nemohl vzniknout úrazový proud (tj.1 Podmínky vzniku úrazu elektrickým proudem
Rozbory příčin velkého množství úrazů elektrickým proudem ukázaly,
že podmínky vzniku úrazu lze znázornit přehledným schématem uvedeným
v tab. Vysokofrekvenční proudy však
způsobují povrchové hloubkové spáleniny. mezní
hodnoty proudu, který neměl velkého procenta jedinců vyvolat
žádné následky. Následky rázových výbojů lidský
organismus jsou nejméně prozkoumány literatura informace tohoto
druhu velmi chudá.odst Tato hranice významná proto konč činitel lidské
X-' ti. doby než předřazené
jiBteni poruchu vypne. Naše předpisy obsažené ČSN 1010 stanoví tuto hod
notu pro střídavý proud 1000 mA, pro stejnosměrný proud
na mA. J
66
.
Přitom ženy jsou průměru citlivější než muži děti citlivější než ženy.
Hranice účinků stejnosměrného proudu jsou poněkud vyšší. bezpečnou hranici těchto výbojů literatuře uvádí
0,25 Menší impulsy častěji opakované nezpůsobí fibrilace, avšak mohou
vyvolat nervové poruchy. Všechny tyto činitele lze technickými prostředky ovlivnit. Práce různých autorů zabývajících touto problematikou
dokazují, účinky elektrického proudu organismus jsou výsledkem
nejen velikosti tohoto proudu, ale doby jeho působení.
Subjektivní podmínky vzniku úrazu nelze prakticky ovlivnit, lze je
pouze respektovat stanovením tzv. činitel, který jiných případech schopen překlenout mnohé
bezpečnostní nedostatky. hranice bezpečného proudu, tj. Vysokofrekvenční proudy mají účinky méně nebez
pečné
