4a. činitel, který jiných případech schopen překlenout mnohé
bezpečnostní nedostatky. Uvedené údaje platí
pro střídavý proud jsou samozřejmě jen přibližné. Práce různých autorů zabývajících touto problematikou
dokazují, účinky elektrického proudu organismus jsou výsledkem
nejen velikosti tohoto proudu, ale doby jeho působení.odst Tato hranice významná proto konč činitel lidské
X-' ti. hranice bezpečného proudu, tj.
Hranice účinků stejnosměrného proudu jsou poněkud vyšší.1 Podmínky vzniku úrazu elektrickým proudem
Rozbory příčin velkého množství úrazů elektrickým proudem ukázaly,
že podmínky vzniku úrazu lze znázornit přehledným schématem uvedeným
v tab. Stejnosměrný
proud nevyvolává tak snadno svalové křeče jako proud střídavý, orga
nismus však vleklé následky. Naše předpisy obsažené ČSN 1010 stanoví tuto hod
notu pro střídavý proud 1000 mA, pro stejnosměrný proud
na mA.
Proto budeme každou podmínkou zabývat zvlášť.
* změna ČSN 1010 dovolená dotyková kro-
1000 odvozuÍe též doby trvání, tj. Vysokofrekvenční proudy však
způsobují povrchové hloubkové spáleniny.
36.
Subjektivní podmínky vzniku úrazu nelze prakticky ovlivnit, lze je
pouze respektovat stanovením tzv. Následky rázových výbojů lidský
organismus jsou nejméně prozkoumány literatura informace tohoto
druhu velmi chudá. J
66
.
proud procházející tělem) překračující tuto hranic.1)
Objektivní podmínky vzniku úrazu elektrickým proudem závisí na
proudové soustavě, prostředí, pracovních podmínkách od
bornosti osob.
Přitom ženy jsou průměru citlivější než muži děti citlivější než ženy. Impulsní výboje mohou též
vyvolat fibrilaci. Jsou jakýmsi
průměrem hodnot, něž popsaným způsobem reagují různí jednotlivci. bezpečnou hranici těchto výbojů literatuře uvádí
0,25 Menší impulsy častěji opakované nezpůsobí fibrilace, avšak mohou
vyvolat nervové poruchy. mezní
hodnoty proudu, který neměl velkého procenta jedinců vyvolat
žádné následky.
Proudy kolem způsobují již fibnlace srdečních komor (rychlé nepra
videlné chvění) srdce přestává plnit svoji funkci. Všechny tyto činitele lze technickými prostředky ovlivnit. rostoucím kmitočtem zvyšuje hranice svalové křeče asi kmi
točtu nad 200 000 tato hranice mizí. doby než předřazené
jiBteni poruchu vypne. Proudy mA
vyvolávají svalové křeče, ztěžují dýchání dráždí nervovou soustavu. Vysokofrekvenční proudy mají účinky méně nebez
pečné. Proto vždy mělo byt elektrické zařízení
konstruováno tak, aby při poruše nemohl vzniknout úrazový proud (tj
