předchozího již víme, umístí-
me-li napěťovou sondu např. Velikost
232
. vzdálenosti rovnající trojnásobku délky
úhlopříčky uzemňovací sítě, naměříme celkového odporu.
Proudovou sondu umístíme asi dále stejném směru.2,
45. 92).45.4 tím rozdílem, napěťovou sondu umístíme větší
vzdálenosti, nejlépe 3násobku 5násobku délky úhlopříčky uzemňovací
sítě (obr. Měření odporu velkých uzemňovacích soustav
Při měření rozsáhlých uzemňovacích sítí spočívá celý problém mvř
v tom najít takové místo pro umístění napěťové sondy, kde byl zmv^
celý napěťový úbytek zemním odporu soustavy. Pro
přesnost měření výhodné dbát to, aby proudová sonda měla malý
odpor uzemnění. 45.5.3 nebo 45. Nyní určíme nebo změříme některou uvedených metod
odpor RXi ovšem musíme mít zřeteli, takto změřený odpor ie
ve skutečnosti součtem zemního neopraveného odporu zemní soustavy R^
& odporu přívodního vodiče Ry
RX R’
Z [Q] (65)
Je proto nutné před měřením soustavy změřit odpor přívodního vodiče
a pak naměřené hodnoty odečíst. Literatura [11
naměřené výsledky pro čtvercové obdélníkové uzemňovací soustav
kterými můžeme praxi upravit naměřené výsledky:
Je-li napěťová sonda umístěna vzdálenosti:
1 úhlopříčka sítě, změří celkového zemního odporu
2 úhlopříčka sítě, změří celkového zemního odporu
3 úhlopříčka sítě, změří celkového zemního odporu
úhlopříčka sítě, změří celkového zemního odporu
úhlopříčka sítě, změří celkového zemního odporu
5
10
15
X
X
X úhlopříčka sítě, změří celkového zemního odporu
Při znalosti těchto výsledků můžeme značnou přesností změřit odpor
uzemňovací sítě tak, provedeme některá měření podle odst
