5. alespoň zemniče. Literatura (1) uvádí,
že období nejvyšších teplot půdy, tj. Napě
ťová snímací sonda musí být umístěna takové vzdálenosti, aby bylo
naměřeno „celé“ napětí zemnici, tj.
Chyby hodnocení měření. srpnu, dosahuje odpor uzemnění
70% odporu uzemnění naměřeného teplotních minimech.
Při hodnocení kvality strojeného zemniče musí vzít úvahu te
plota vlhkost půdy, které zemnič uložen. 45. stejné
vzdálenosti umisťuje proudová sonda S2, měřeného
zemniče.Většina metod měření zemního odporu spočívá tom, měřeni
zemničem nechá procházet proud tomto zemnici pak měří úbytek
napětí (Ohmová metoda). Při běžných pro-
226
. Touto úvahou řídíme při měření odporu uzemnění
vodiče, něhož není známo uložení elektrod. Výsledná hodnota nesmí být aritmetickým
průměrem naměřených hodnot, jak bohužel praxi někdy chybně
provádí, ale vždy nejvyšší naměřená hodnota. rozsáhlých uzemňovacích soustav viz odst. Měří vždy několika
směrech zkušební svorky. Zemní odpor elektrody určíme Ohmová zákona
Rz=^~ [Q; V,A]
(61)
Z průběhu úbytku napětí zemní elektrodě vyplývají zásady, které
se musí respektovat, aby měření uskutečnilo minimální chybou. Pro takové měření třeba používat jednak
sondy proudové textu dále značena jako S2), jednak sondy napěťové
(v textu dále značené Sl). průběhů napětí zemních elektrodách
vyplývá hodnocení chyb, kterých při měření můžeme dopustit, zásady
správného měření:
a) dbáme, aby proudová sonda měla pokud možno malý odpor, čímž
měření bude zatíženo menší chybou;
b) neznáme-li uložení zemniče, proto neumístíme napěťovou sondu
dostatečně daleko zemní elektrody, naměříme vždy nižší napětí na
zemniči, než skutečné, tak výsledný změřený odpor menší než
skutečný odpor
