Hli
níkové části hromosvodu mají použít nadzemní části hromosvodu jen
v místech, kde chemicky agresivní prostředí škodí zinku mědi, nikoli
však hliníku (např.Svody lze provést jako skryté, bud uložené dutině
o světlosti aspoň mm, vytvořené např. ’
však být konstrukce trvanlivé, netvořící ohyby smyčky nebezn^
přeskoků, dobře vodivě vzájemně spojené, průřezem aspoň 100 n
U náhodných svodů nelze ovšem trvat požadavku, aby byly ved '
vnějškem budovy. nehořlavou netříštivou
uloženou maltě, noho pevně uložené betonové konstrukci, nebo ?°u
novanó drážce zdivu. ocelových vedení částí považuje za
vyhovující především ochrana pozinkováním. cupalu), při spojování měděných
a pozinkovaných ocelových vodičů používají vložky bronzové. místech výskytem par kyseliny dusičné ovzduší). mnohem účelnější dbát
o vyrovnání potenciálu mezi jednotlivými vodivými částmi budovy ab
v místech přístupných lidem nevznikala při blesku nebezpečná místa.
194
. Přednostně mají používat
ocelové pozinkované vodiče. Uvážíme-li, např.
c) Uzemnění. skrytých svodů svorka ukládá skříňky výšce 0,6 až
1,8 náhodných svodů tvořených konstrukcí budovy lze svorku umístit
ve skřínce ochranným poklopem zapuštěné zemi. 22.
Svod hromosvodu končí zkušební svorkou, která umísťuje výšce
1,8 až, 2,0 nad zemí. Tam, kde jsou zemi
zemnice vzájemně propojeny, nebo kde konstrukce budovy tvoří náhodný
svod základ budovy náhodný zemnič, ztrácí zkušební svorka svůj vyznám
a lze upustit. kon
strukcí stěn hliníku, zinku nebo pozinkované oceli vždy musí použít
pozinkované vodiče (nikoli měd). Dojde-li například při doplňování starého hromosvodu styku
měděných vodičů pozinkovanými ocelovými součástmi, musí místě
styku ochranu před korozí použít olověné vložky, nebo styčné plochy
opatřit vhodným protikorozním nátěrem. budova celokovovou konstrukt
tvoří při úderu blesku vždy náhodný svod, nemá smyslu opatřovat -
vnějšími strojenými svody proto, průřez konstrukce budovy mnohJl
násobně větší než průřezy strojených svodů.
Ochrana před korozí. místech zvětšenými korozními vlivy
ovzduší smí používat měd nebo ocelové dráty měděným pláštěm. Všechny nadzemní části hromosvodu musí být
účinně chráněny před korozí. blízkosti svorky umísťuje číselné označení
zemnice. Nesmějí vsak být uloženy dilatačních
Kovové konstrukce objektů lze pbužít jako náhodné svody. uzemnění hromosvodu kladou poněkud odlišné
nároky než ochranná pracovní uzemnění elektrických zařízení. Dále třeba mít zřeteli
možnosti vzniku elektrolytické koroze, které dochází při styku dvou růz
ných kovů.
Minimální průřezy vodičů pro hromosvody předepisuje tab. krytiny měděného plechu bud
umístí pozinkovaná vedení tak, aby nepřišla styku mědí aby voda
z měděné kryliny neskapávala zinek, nebo vedení použije měd. Při spojování měděných vodičů
se musí použít přechodové vložky (např.’ y
Materiál pro vedení hromosvodů
