Příručka revizního technika pro elektrická zařízení nn

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Honys, Zbyněk Lubovský

Strana 189 z 270

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
nehořlavou netříštivou uloženou maltě, noho pevně uložené betonové konstrukci, nebo ?°u novanó drážce zdivu. uzemnění hromosvodu kladou poněkud odlišné nároky než ochranná pracovní uzemnění elektrických zařízení. skrytých svodů svorka ukládá skříňky výšce 0,6 až 1,8 náhodných svodů tvořených konstrukcí budovy lze svorku umístit ve skřínce ochranným poklopem zapuštěné zemi. Nesmějí vsak být uloženy dilatačních Kovové konstrukce objektů lze pbužít jako náhodné svody. blízkosti svorky umísťuje číselné označení zemnice. místech zvětšenými korozními vlivy ovzduší smí používat měd nebo ocelové dráty měděným pláštěm. Minimální průřezy vodičů pro hromosvody předepisuje tab. budova celokovovou konstrukt tvoří při úderu blesku vždy náhodný svod, nemá smyslu opatřovat - vnějšími strojenými svody proto, průřez konstrukce budovy mnohJl násobně větší než průřezy strojených svodů. cupalu), při spojování měděných a pozinkovaných ocelových vodičů používají vložky bronzové. Přednostně mají používat ocelové pozinkované vodiče. Tam, kde jsou zemi zemnice vzájemně propojeny, nebo kde konstrukce budovy tvoří náhodný svod základ budovy náhodný zemnič, ztrácí zkušební svorka svůj vyznám a lze upustit. ocelových vedení částí považuje za vyhovující především ochrana pozinkováním. místech výskytem par kyseliny dusičné ovzduší). Ochrana před korozí.Svody lze provést jako skryté, bud uložené dutině o světlosti aspoň mm, vytvořené např. Při spojování měděných vodičů se musí použít přechodové vložky (např. c) Uzemnění. ’ však být konstrukce trvanlivé, netvořící ohyby smyčky nebezn^ přeskoků, dobře vodivě vzájemně spojené, průřezem aspoň 100 n U náhodných svodů nelze ovšem trvat požadavku, aby byly ved ' vnějškem budovy. Dále třeba mít zřeteli možnosti vzniku elektrolytické koroze, které dochází při styku dvou růz­ ných kovů. Uvážíme-li, např. Všechny nadzemní části hromosvodu musí být účinně chráněny před korozí. krytiny měděného plechu bud umístí pozinkovaná vedení tak, aby nepřišla styku mědí aby voda z měděné kryliny neskapávala zinek, nebo vedení použije měd. kon­ strukcí stěn hliníku, zinku nebo pozinkované oceli vždy musí použít pozinkované vodiče (nikoli měd). Hli­ níkové části hromosvodu mají použít nadzemní části hromosvodu jen v místech, kde chemicky agresivní prostředí škodí zinku mědi, nikoli však hliníku (např. mnohem účelnější dbát o vyrovnání potenciálu mezi jednotlivými vodivými částmi budovy ab v místech přístupných lidem nevznikala při blesku nebezpečná místa. Svod hromosvodu končí zkušební svorkou, která umísťuje výšce 1,8 až, 2,0 nad zemí. 194 .’ y Materiál pro vedení hromosvodů. Dojde-li například při doplňování starého hromosvodu styku měděných vodičů pozinkovanými ocelovými součástmi, musí místě styku ochranu před korozí použít olověné vložky, nebo styčné plochy opatřit vhodným protikorozním nátěrem. 22