Dále třeba mít zřeteli
možnosti vzniku elektrolytické koroze, které dochází při styku dvou růz
ných kovů. mnohem účelnější dbát
o vyrovnání potenciálu mezi jednotlivými vodivými částmi budovy ab
v místech přístupných lidem nevznikala při blesku nebezpečná místa. 22.
c) Uzemnění.
194
.’ y
Materiál pro vedení hromosvodů. Uvážíme-li, např. Dojde-li například při doplňování starého hromosvodu styku
měděných vodičů pozinkovanými ocelovými součástmi, musí místě
styku ochranu před korozí použít olověné vložky, nebo styčné plochy
opatřit vhodným protikorozním nátěrem. ’
však být konstrukce trvanlivé, netvořící ohyby smyčky nebezn^
přeskoků, dobře vodivě vzájemně spojené, průřezem aspoň 100 n
U náhodných svodů nelze ovšem trvat požadavku, aby byly ved '
vnějškem budovy. Všechny nadzemní části hromosvodu musí být
účinně chráněny před korozí. cupalu), při spojování měděných
a pozinkovaných ocelových vodičů používají vložky bronzové. skrytých svodů svorka ukládá skříňky výšce 0,6 až
1,8 náhodných svodů tvořených konstrukcí budovy lze svorku umístit
ve skřínce ochranným poklopem zapuštěné zemi. místech zvětšenými korozními vlivy
ovzduší smí používat měd nebo ocelové dráty měděným pláštěm.Svody lze provést jako skryté, bud uložené dutině
o světlosti aspoň mm, vytvořené např. ocelových vedení částí považuje za
vyhovující především ochrana pozinkováním. blízkosti svorky umísťuje číselné označení
zemnice. Nesmějí vsak být uloženy dilatačních
Kovové konstrukce objektů lze pbužít jako náhodné svody.
Minimální průřezy vodičů pro hromosvody předepisuje tab. budova celokovovou konstrukt
tvoří při úderu blesku vždy náhodný svod, nemá smyslu opatřovat -
vnějšími strojenými svody proto, průřez konstrukce budovy mnohJl
násobně větší než průřezy strojených svodů. uzemnění hromosvodu kladou poněkud odlišné
nároky než ochranná pracovní uzemnění elektrických zařízení. nehořlavou netříštivou
uloženou maltě, noho pevně uložené betonové konstrukci, nebo ?°u
novanó drážce zdivu. Při spojování měděných vodičů
se musí použít přechodové vložky (např. krytiny měděného plechu bud
umístí pozinkovaná vedení tak, aby nepřišla styku mědí aby voda
z měděné kryliny neskapávala zinek, nebo vedení použije měd. Tam, kde jsou zemi
zemnice vzájemně propojeny, nebo kde konstrukce budovy tvoří náhodný
svod základ budovy náhodný zemnič, ztrácí zkušební svorka svůj vyznám
a lze upustit. Přednostně mají používat
ocelové pozinkované vodiče. Hli
níkové části hromosvodu mají použít nadzemní části hromosvodu jen
v místech, kde chemicky agresivní prostředí škodí zinku mědi, nikoli
však hliníku (např. kon
strukcí stěn hliníku, zinku nebo pozinkované oceli vždy musí použít
pozinkované vodiče (nikoli měd).
Svod hromosvodu končí zkušební svorkou, která umísťuje výšce
1,8 až, 2,0 nad zemí. místech výskytem par kyseliny dusičné ovzduší).
Ochrana před korozí
