Elektrické přístroje musí být alespoň krytí 44. Elektrické zařízení těchto
prostředích provádí podle ČSN 1460. svítidle musí být označena
největší dovolená velikost žárovky. rozváděče).
Elektrické stroje točivé motory, musí mít nehořlavé svorkovnice
v krytí alespoň 44. hlavním rozváděči). Lze
instalovat pouze podružné rozváděče rozvodnice krytí alespoň 44.
171
. Vedení
z holých vodičů lze použít ochranné vodiče vodivě spojené zemí. Použít lze jen transformátory nehořlavou náplní
nebo suché krytí alespoň výkonu maximálně 3000 chráněné
proti účinkům zkratu proti nadměrnému oteplení.přenosná svítidla těchto prostorách nesmějí používat.
Nesmějí používat kabely vnějším obalem hořlavým (asfaltovým, juto
vým atd. Kromě toho každý podružný rozváděč být vy-
pínatelný mimo prostor nebezpečím požáru (např.
Do prostorů prostředím nebezpečím požáru hořlavých prachů smí
umísťovat pouze elektrické zařízení, které něm musí být provozních
nebo technologických důvodů. Vypínače jiné
přístroje, které třeba provozu obsluhovat, nutné montovat pří
stupném místě (bez otevírání dveří např.
m) Prostředí nebezpečím hořlavých prachů. Přitom jeho povrchová teplota obvyklých
pracovních podmínek nemá být vyžší než 125 °C. Zásuvky mají po
užívat nejméně.).
Vzhledem tomu, tomto prostředí může způsobit energie jiskry
požár, elektrické předměty kovovou kostrou, volně zavěšené vodivých
konstrukcích, musí být konstrukcí vodivě spojeny.
Elektrická svítidla musí mít krytí 54.
Instalace hlavního rozváděče těchto prostorech nedovoluje. Elektrické tepelné spotřebiče musí mít
krytí 44.
Rozváděč být opatřen vypínačem, kterým celý rozváděč vypnout
i uzavření rozváděče. Příslušenství vedení musí být krytí 44.
Vedení jednožilových vodičů vtahují plášťových trubek ulože
ných alespoň pod omítkou nebo pancéřových trubek.
V obou případech povinností provozovatele nebo projektanta techno
logického zařízení určit, jaké prostředí jde. Musí mít krytí mají být instalovány tak, aby
se vidlice zasouvala zdola, sklonem maximálně 30° vertikální roviny. prostoru prostředím
s nebezpečím hořlavých prachů mohou nastat dva případy:
a) prostředí nebezpečím požáru hořlavých prachů tam, kde se
hořlavý prach usazuje souvislé vrstvě míře schopné šířit požár," jestliže
při rozvíření:
lOcl) koncentrace prachů nedosáhne spodní meze výbušnosti (prach je
v pravidelných intervalech odstraňován),
a2) koncentrace prachu dosáhne meze výbušnosti jen zcela neobvyk
lých pracovních podmínek,
P) prostředí nebezpečím výbuchu hořlavých prachů tam, kde roz
vířený prach dosahuje výbušné koncentrace, nebo tam kde usazeného
prachu takové množství, při rozvíření vznikne výbušná koncentrace
