Nesnadno hořlavé podklady látky (stupeň hořlavosti B), které
při zkoušce hořlavosti převážně doutnají nebo uhelnatěji.
Příklady: lignátovédesky,kordovédesky, pilinové desky, neměkčenýPVC. Při tom rovněž
předpokládá, zařízení provozuje podle norem.
164
.
Tato značka vyjadřuje, jsou státní zkušebnou ověřeny montáži na
hořlavý podklad.). Jestliže elektrické zařízení při provozu dotýká hořlavé
látky C3, smí mít místě styku nejvýše teplotu °C. správně
dimenzováno, provedení vhodné daného prostředí, správně ním
zachází apod.
Příklady: polystyrenbeton, směs minerálních celulozových vláken. Při tom předpokládá, že
se elektrické zařízení provozuje podle příslušných norem (tj.
Středně hořlavé podklady látky (stupeň hořlavosti C2), které
při zkoušce hořlavosti hoří, odstavení kahance však samovolně zhasnou
do minut.
Příklady: asfaltové lepenky, celulózové materiály, dehtované lepenky,
borové dřevo, bukové, jasanové, olšové, topolové dřevovláknité desky,
epoxidy, fólie plastických hmot, korek, polyamidová podlahovina, poly
etylén, polyester, sklolamináty, polystyrén, poyuretan, PVC podlahovina,
překližka, tvrzený papír dekoračním povrchem. Rozeznáváme: ’
podle ČSN 5241:
Nehořlavé podklady látky (stupeň hořlavosti A), které
zkoušce hořlavosti podle CSN 0853 nehoří, nedoutnají ani neuhelnatějí
Příklady: azbest, beton, cement, čedič, dinas, hlína, křemelina, lupek
magnezit, malta, pemza, perlit, pískovec, popílek, přírodní kamenivo’
sádrovec, sklo, slída, škvára, samot, tuha, tufy, vápenec, minerální vlna’
skleněná rohož, skleněné zvukoizolační desky.
Elektrické předměty (rozváděče, stroje, přístroje, elektroinstalační ma
teriál, spotřebiče) možno montovat podklady všech stupňů hořlavosti
bez zvláštních opatření jen tehdy, jsou-li opatřeny značkou podle obr.Kromě prostředí musí revizní technik umět posoudit podklady
nichž elektrické zařízení umístěno. 57.
Těžko hořlavé podklady látky (stupeň hořlavosti Cl), které
při zkoušce hořlavosti zapálí pozvolna hoří, odstavení kahance
však samovolně zhasnou minut.
Lehko hořlavé podklady látky (stupeň hořlavosti C3), které
při zkoušce hořlavosti hoří rychle odstavení kahance samovolně hoří
déle než minut.
Příklady: dřevo dubové, jedlové, modřínové, smrkové, dřevotřískové
desky, pazdeřové desky. Elektrické předměty, které takovou značku nemají, se
při upevnění podklady stupněm hořlavosti Cl, musí:
a) Rozváděče, stroje spotřebiče podložit nehořlavou, tepelně izolující
podložkou tloušťky aspoň mm, nebo upevnit můstku, zajišťujícím
vzduchovou mezeru nejméně celé ploše.
Jestliže elektrické zařízení dotýká při provozu hořlavé látky Cl, C2,
smí mít místě styku teplotu nejvýše 120 °C
