Proto tam, kde chceme zjistit věrohodnou
hodnotu úbytku napětí vedení, třeba použít zapojení uvedeného na
obr. Tatoteplota však nesmí nikdy dosáhnout takové
velikosti, která znehodnocovala izolaci vedení, podstatně zkracovala
životnost vedení mechanicky namáhaných (venkovních) vedení ohro
žovala jeho mechanickou pevnost. Vlastní měření pak můžeme provést vhodným voltmetrem, jehož
rozsahy postupně přepínáme nejvyššího rozsah, při němž vý
chylka ručky objeví přibližně středu stupnice, kde přístroj měří ^ej-
přesněji. izolovaných vodičů kabelů izolace obal.
Uplatňuje jednak vliv časové prodlevy mezi oběma měřeními, během
níž mohou elektrické poměry rozvodu změnit, jednak přesnost použi
tého přenosného měřidla, která nebývá lepší než 1,5 starších měřidel
tento štítkový údaj značně klesá. Průchodem
provozního proudu vodič zahřívá. 50. Jsou uvedeny tab. 51. Nejjednodušší způsob postupného měření napětí volt
metrem hlavním rozváděči spotřebiče však nejméně přesný. dovolené provozní teploty.plném zatížení. Tyto složité podmínky vzniku vyzařování tepla vedení
vedou tomu, vodič sám jeho izolační vrstvy různých podmínek
ohřívajína různou teplotu. Vznikající teplo vodič sdílí svému nej-
bližšímu okolí.
Tyto teploty nepřestoupí, jestliže vodič (uložený tzv. „Základních
podmínkách uložení“) zatížený trvalým proudem podle tab. Jsou teploty, při nichž je
možné trvale vodič používat.), dodá
vané teplo jimi prostupuje povrchu vyzařuje okolí. 9. Měření úbytku
napětí vedení
f) Určení průřezu podle dovolené provozní teploty vodičů. 50. Izolace obal teplotou částečně mění své vlastnosti (měknou,
vysušují se, křehnou, stárnou, snižují svou izolační pevnost apod. 9.
133
. Jejich
druh uspořádání vyjadřuje označení vodiče, jehož význam zřejmý
z obr. Proto předpisy stanoví pro jednotlivé
typy vodičů tzv.
Obr. Toto vyzařo
vání tím intenzivnější, čím toto okolí nižší svou vlastní teplotu je
tepelně vodivější
