Proto tam, kde chceme zjistit věrohodnou
hodnotu úbytku napětí vedení, třeba použít zapojení uvedeného na
obr. Izolace obal teplotou částečně mění své vlastnosti (měknou,
vysušují se, křehnou, stárnou, snižují svou izolační pevnost apod. „Základních
podmínkách uložení“) zatížený trvalým proudem podle tab.), dodá
vané teplo jimi prostupuje povrchu vyzařuje okolí.
Tyto teploty nepřestoupí, jestliže vodič (uložený tzv.
Uplatňuje jednak vliv časové prodlevy mezi oběma měřeními, během
níž mohou elektrické poměry rozvodu změnit, jednak přesnost použi
tého přenosného měřidla, která nebývá lepší než 1,5 starších měřidel
tento štítkový údaj značně klesá.
Obr.
133
. Vznikající teplo vodič sdílí svému nej-
bližšímu okolí. Průchodem
provozního proudu vodič zahřívá. Jejich
druh uspořádání vyjadřuje označení vodiče, jehož význam zřejmý
z obr. Vlastní měření pak můžeme provést vhodným voltmetrem, jehož
rozsahy postupně přepínáme nejvyššího rozsah, při němž vý
chylka ručky objeví přibližně středu stupnice, kde přístroj měří ^ej-
přesněji. izolovaných vodičů kabelů izolace obal. Měření úbytku
napětí vedení
f) Určení průřezu podle dovolené provozní teploty vodičů. Tyto složité podmínky vzniku vyzařování tepla vedení
vedou tomu, vodič sám jeho izolační vrstvy různých podmínek
ohřívajína různou teplotu. 9. 50. Toto vyzařo
vání tím intenzivnější, čím toto okolí nižší svou vlastní teplotu je
tepelně vodivější. 50. Proto předpisy stanoví pro jednotlivé
typy vodičů tzv. Nejjednodušší způsob postupného měření napětí volt
metrem hlavním rozváděči spotřebiče však nejméně přesný.plném zatížení. 9. 51. Jsou teploty, při nichž je
možné trvale vodič používat. dovolené provozní teploty. Tatoteplota však nesmí nikdy dosáhnout takové
velikosti, která znehodnocovala izolaci vedení, podstatně zkracovala
životnost vedení mechanicky namáhaných (venkovních) vedení ohro
žovala jeho mechanickou pevnost. Jsou uvedeny tab
