Uplatňuje jednak vliv časové prodlevy mezi oběma měřeními, během
níž mohou elektrické poměry rozvodu změnit, jednak přesnost použi
tého přenosného měřidla, která nebývá lepší než 1,5 starších měřidel
tento štítkový údaj značně klesá. dovolené provozní teploty. Tyto složité podmínky vzniku vyzařování tepla vedení
vedou tomu, vodič sám jeho izolační vrstvy různých podmínek
ohřívajína různou teplotu.
133
. Vlastní měření pak můžeme provést vhodným voltmetrem, jehož
rozsahy postupně přepínáme nejvyššího rozsah, při němž vý
chylka ručky objeví přibližně středu stupnice, kde přístroj měří ^ej-
přesněji.), dodá
vané teplo jimi prostupuje povrchu vyzařuje okolí. Vznikající teplo vodič sdílí svému nej-
bližšímu okolí. „Základních
podmínkách uložení“) zatížený trvalým proudem podle tab. Tatoteplota však nesmí nikdy dosáhnout takové
velikosti, která znehodnocovala izolaci vedení, podstatně zkracovala
životnost vedení mechanicky namáhaných (venkovních) vedení ohro
žovala jeho mechanickou pevnost. Nejjednodušší způsob postupného měření napětí volt
metrem hlavním rozváděči spotřebiče však nejméně přesný. 50. Proto předpisy stanoví pro jednotlivé
typy vodičů tzv. Jejich
druh uspořádání vyjadřuje označení vodiče, jehož význam zřejmý
z obr.
Obr. Jsou uvedeny tab. 9. Jsou teploty, při nichž je
možné trvale vodič používat. Toto vyzařo
vání tím intenzivnější, čím toto okolí nižší svou vlastní teplotu je
tepelně vodivější. Izolace obal teplotou částečně mění své vlastnosti (měknou,
vysušují se, křehnou, stárnou, snižují svou izolační pevnost apod.plném zatížení. izolovaných vodičů kabelů izolace obal. 50. 9. 51. Měření úbytku
napětí vedení
f) Určení průřezu podle dovolené provozní teploty vodičů.
Tyto teploty nepřestoupí, jestliže vodič (uložený tzv. Proto tam, kde chceme zjistit věrohodnou
hodnotu úbytku napětí vedení, třeba použít zapojení uvedeného na
obr. Průchodem
provozního proudu vodič zahřívá
