Vlastní měření pak můžeme provést vhodným voltmetrem, jehož
rozsahy postupně přepínáme nejvyššího rozsah, při němž vý
chylka ručky objeví přibližně středu stupnice, kde přístroj měří ^ej-
přesněji. Jejich
druh uspořádání vyjadřuje označení vodiče, jehož význam zřejmý
z obr. 50. Toto vyzařo
vání tím intenzivnější, čím toto okolí nižší svou vlastní teplotu je
tepelně vodivější. izolovaných vodičů kabelů izolace obal. Průchodem
provozního proudu vodič zahřívá. Vznikající teplo vodič sdílí svému nej-
bližšímu okolí. 9. Proto předpisy stanoví pro jednotlivé
typy vodičů tzv. 9. dovolené provozní teploty. Tyto složité podmínky vzniku vyzařování tepla vedení
vedou tomu, vodič sám jeho izolační vrstvy různých podmínek
ohřívajína různou teplotu.
Tyto teploty nepřestoupí, jestliže vodič (uložený tzv. Izolace obal teplotou částečně mění své vlastnosti (měknou,
vysušují se, křehnou, stárnou, snižují svou izolační pevnost apod.
Uplatňuje jednak vliv časové prodlevy mezi oběma měřeními, během
níž mohou elektrické poměry rozvodu změnit, jednak přesnost použi
tého přenosného měřidla, která nebývá lepší než 1,5 starších měřidel
tento štítkový údaj značně klesá. Tatoteplota však nesmí nikdy dosáhnout takové
velikosti, která znehodnocovala izolaci vedení, podstatně zkracovala
životnost vedení mechanicky namáhaných (venkovních) vedení ohro
žovala jeho mechanickou pevnost. Jsou uvedeny tab.), dodá
vané teplo jimi prostupuje povrchu vyzařuje okolí. 50. Jsou teploty, při nichž je
možné trvale vodič používat. „Základních
podmínkách uložení“) zatížený trvalým proudem podle tab.
133
. Měření úbytku
napětí vedení
f) Určení průřezu podle dovolené provozní teploty vodičů. Nejjednodušší způsob postupného měření napětí volt
metrem hlavním rozváděči spotřebiče však nejméně přesný. 51. Proto tam, kde chceme zjistit věrohodnou
hodnotu úbytku napětí vedení, třeba použít zapojení uvedeného na
obr.plném zatížení.
Obr
