Uplatňuje jednak vliv časové prodlevy mezi oběma měřeními, během
níž mohou elektrické poměry rozvodu změnit, jednak přesnost použi
tého přenosného měřidla, která nebývá lepší než 1,5 starších měřidel
tento štítkový údaj značně klesá. 9. Průchodem
provozního proudu vodič zahřívá.
Tyto teploty nepřestoupí, jestliže vodič (uložený tzv. Vlastní měření pak můžeme provést vhodným voltmetrem, jehož
rozsahy postupně přepínáme nejvyššího rozsah, při němž vý
chylka ručky objeví přibližně středu stupnice, kde přístroj měří ^ej-
přesněji. Tatoteplota však nesmí nikdy dosáhnout takové
velikosti, která znehodnocovala izolaci vedení, podstatně zkracovala
životnost vedení mechanicky namáhaných (venkovních) vedení ohro
žovala jeho mechanickou pevnost. Jsou teploty, při nichž je
možné trvale vodič používat.
133
. Toto vyzařo
vání tím intenzivnější, čím toto okolí nižší svou vlastní teplotu je
tepelně vodivější. Vznikající teplo vodič sdílí svému nej-
bližšímu okolí. Jsou uvedeny tab. 50. „Základních
podmínkách uložení“) zatížený trvalým proudem podle tab. 50. dovolené provozní teploty. izolovaných vodičů kabelů izolace obal.
Obr. Izolace obal teplotou částečně mění své vlastnosti (měknou,
vysušují se, křehnou, stárnou, snižují svou izolační pevnost apod. Proto předpisy stanoví pro jednotlivé
typy vodičů tzv. Tyto složité podmínky vzniku vyzařování tepla vedení
vedou tomu, vodič sám jeho izolační vrstvy různých podmínek
ohřívajína různou teplotu. Nejjednodušší způsob postupného měření napětí volt
metrem hlavním rozváděči spotřebiče však nejméně přesný.plném zatížení. Jejich
druh uspořádání vyjadřuje označení vodiče, jehož význam zřejmý
z obr. Proto tam, kde chceme zjistit věrohodnou
hodnotu úbytku napětí vedení, třeba použít zapojení uvedeného na
obr. 9. 51. Měření úbytku
napětí vedení
f) Určení průřezu podle dovolené provozní teploty vodičů.), dodá
vané teplo jimi prostupuje povrchu vyzařuje okolí
