9. dovolené provozní teploty. Proto tam, kde chceme zjistit věrohodnou
hodnotu úbytku napětí vedení, třeba použít zapojení uvedeného na
obr. Tatoteplota však nesmí nikdy dosáhnout takové
velikosti, která znehodnocovala izolaci vedení, podstatně zkracovala
životnost vedení mechanicky namáhaných (venkovních) vedení ohro
žovala jeho mechanickou pevnost.), dodá
vané teplo jimi prostupuje povrchu vyzařuje okolí.
Tyto teploty nepřestoupí, jestliže vodič (uložený tzv. 9. 50. Tyto složité podmínky vzniku vyzařování tepla vedení
vedou tomu, vodič sám jeho izolační vrstvy různých podmínek
ohřívajína různou teplotu. Průchodem
provozního proudu vodič zahřívá. „Základních
podmínkách uložení“) zatížený trvalým proudem podle tab.
Uplatňuje jednak vliv časové prodlevy mezi oběma měřeními, během
níž mohou elektrické poměry rozvodu změnit, jednak přesnost použi
tého přenosného měřidla, která nebývá lepší než 1,5 starších měřidel
tento štítkový údaj značně klesá. Měření úbytku
napětí vedení
f) Určení průřezu podle dovolené provozní teploty vodičů. 50. Proto předpisy stanoví pro jednotlivé
typy vodičů tzv. Toto vyzařo
vání tím intenzivnější, čím toto okolí nižší svou vlastní teplotu je
tepelně vodivější. Jsou uvedeny tab. Nejjednodušší způsob postupného měření napětí volt
metrem hlavním rozváděči spotřebiče však nejméně přesný. 51.
133
.
Obr. Jejich
druh uspořádání vyjadřuje označení vodiče, jehož význam zřejmý
z obr. izolovaných vodičů kabelů izolace obal. Jsou teploty, při nichž je
možné trvale vodič používat. Izolace obal teplotou částečně mění své vlastnosti (měknou,
vysušují se, křehnou, stárnou, snižují svou izolační pevnost apod. Vlastní měření pak můžeme provést vhodným voltmetrem, jehož
rozsahy postupně přepínáme nejvyššího rozsah, při němž vý
chylka ručky objeví přibližně středu stupnice, kde přístroj měří ^ej-
přesněji. Vznikající teplo vodič sdílí svému nej-
bližšímu okolí.plném zatížení
