Jejich
druh uspořádání vyjadřuje označení vodiče, jehož význam zřejmý
z obr. Měření úbytku
napětí vedení
f) Určení průřezu podle dovolené provozní teploty vodičů. Průchodem
provozního proudu vodič zahřívá. Proto tam, kde chceme zjistit věrohodnou
hodnotu úbytku napětí vedení, třeba použít zapojení uvedeného na
obr. 50. 50. Toto vyzařo
vání tím intenzivnější, čím toto okolí nižší svou vlastní teplotu je
tepelně vodivější.
Tyto teploty nepřestoupí, jestliže vodič (uložený tzv. Jsou teploty, při nichž je
možné trvale vodič používat. Izolace obal teplotou částečně mění své vlastnosti (měknou,
vysušují se, křehnou, stárnou, snižují svou izolační pevnost apod.
Obr. Jsou uvedeny tab. 9.plném zatížení. dovolené provozní teploty. Nejjednodušší způsob postupného měření napětí volt
metrem hlavním rozváděči spotřebiče však nejméně přesný. „Základních
podmínkách uložení“) zatížený trvalým proudem podle tab. 51.
133
. 9. izolovaných vodičů kabelů izolace obal. Tyto složité podmínky vzniku vyzařování tepla vedení
vedou tomu, vodič sám jeho izolační vrstvy různých podmínek
ohřívajína různou teplotu. Proto předpisy stanoví pro jednotlivé
typy vodičů tzv. Vlastní měření pak můžeme provést vhodným voltmetrem, jehož
rozsahy postupně přepínáme nejvyššího rozsah, při němž vý
chylka ručky objeví přibližně středu stupnice, kde přístroj měří ^ej-
přesněji. Tatoteplota však nesmí nikdy dosáhnout takové
velikosti, která znehodnocovala izolaci vedení, podstatně zkracovala
životnost vedení mechanicky namáhaných (venkovních) vedení ohro
žovala jeho mechanickou pevnost. Vznikající teplo vodič sdílí svému nej-
bližšímu okolí.), dodá
vané teplo jimi prostupuje povrchu vyzařuje okolí.
Uplatňuje jednak vliv časové prodlevy mezi oběma měřeními, během
níž mohou elektrické poměry rozvodu změnit, jednak přesnost použi
tého přenosného měřidla, která nebývá lepší než 1,5 starších měřidel
tento štítkový údaj značně klesá
