Situaci bychom museli tedy popisovat jako pohyb
elektronů vodivostním pásu čili proudová hustota je
/ ^
J 2. Výsledný proud proto dán jako pohyb náboje přes volné stavy a
můžeme proto uvažovat tom, jakoby byla částice kladným nábojem .3 )
volné stavy volné stavy
Těmto myšleným částicím budeme říkat díry.1.1.
J 2. tohoto stavu, kdy máme částečně zaplněný
vodivostní pás částečně prázdný valenční pás -jakýkoliv elektron,nacházející ve
vodivostním pásu ten, který opustilvalenční pás tedyv něm chybí -stačíslabé elektrické
pole, aby elektrony vodivostním pásu začaly pohybovat směru třeba Totéž se
ovšem může dít valenčním pásu.pás volné stavy
V úplně zaplněném valenčním pásu však žádnému pohybu elektronů dojít nemůže, proto
první člen nulový.1.1. Budeme říkat, tyto
elektrony nacházejí vodivostním pásu. Matematicky
můžeme popsat proud valenčním pásu, který mohl téci, kdyby valenční pás byl zcela
zaplněn minus ten, který spojen chybějícími elektrony, čili
Jvb ,vi X
val.pás
Protože máme mnoho elektronů valenčním pásu jenom málo volných stavů, bude
jednodušší popisovat vedení proudu valenčním pásu jako výsledek interakce elektronů
s těmito volnými stavy než popisovat pohyb všech elektronů valenčním pásu.
Víme, elektrony tedy díry řídí Pauliho vylučovacím principem pro takové
částice byla odvozena rozdělovači fúnkce Fermi Diracova
f 2.pás
a pohybu všech elektronů valenčním pásu
/ ^
J 2.pás zaplněný val.takovou energii, která odpovídá dovoleným energiím vodivostního pásu. Elektrický proud čistém polovodiči tedy dán
součtem proudu elektronů vodivostním pásu proudu děr valenčním pásu.1 )
vod.2 )
val.4 )
1+ kT\
kde Boltzmanova konstanta 1,38-10-23J°K-1= 8,62-10-6eV°K-1
47
. Jak ale budou
v těchto pásech elektrony díry rozloženy, vyplyne následující úvahy
