V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
Vysoké školy strojního elektrotechnického . Jeho blízcí spo
lupracovníci něm hovořili jako „geniálním elektrotechnikovi“.
Prof. Usnesením vlády byl škol. Řezníček charakterizoval svého učitele těmito slovy: „Simek opravdu
výjimečný, Bohem nadaný elektrotechnik, obdařený jakýmsi šestým smyslem -
elektrotechnickým, který pomáhal dospětjednoduchým způsobem řešení tam,
kde každý jiný, zkušený elektrotechnik, byl svým rozumem koncích. (Ve své závěti je
pak odkázal Národnímu technickému muzeu). Ústavní chronometr každodenně
porovnával rádiovým signálem Paříže zvláštní knize zaznamenával jeho
denní chyby. Jestliže chyba byla velká, byl profesor rozmrzelý slabší posluchači
prý raději odstupovali zkoušky. Vlastnil jedinečnou
sbírku kapesních hodinek, které zručně opravoval seřizoval.3. Vysoké školy strojního elektrotechnického inženýrství
mezi dvěma světovými válkami
Vznikem samostatného československého státu začíná nová etapa vý
voje technického školství. Šimek originálně vyřešil mnohé vědecké problémy navrhl řadu
měřicích metod přístrojů, mnohdy světových unikátů, které často sám
zhotovil, neboť jeho zálibou byla manuální práce oblasti jem mecha
niky. Jednou nich byla Vysoká škola stroj
ního elektrotechnického inženýrství, která dělila oddělenístrojního
inženýrství oddělení elektrotechnického inženýrství. Tak stalo, jeho objevy
byly mnohdy spojovány ény jiných elektrotechniků.
Jetlnou zálib profesora Šimka bylo přesné měření času.3.
Prof.“
9.9. 1920/21 uveden
v život nový organizační statut, který vytvářel jedinou velikou školu na
zvanou České vysoké učení technické (ČVUT), šesti samostatnými fa
kultami, nazývanými vysoké školy.
Šimkova skromnost snad nechuť psaní zavinily, výsledky svých
vědeckých prací zpravidla nepublikoval ani nepatentoval; problémy
jej totiž přestaly zajímat, jakmile vyřešil.
V období poválečné konjunktury, kdy elektrotechnický průmysl pro
cházel bouřlivým rozvojem zvyšovala poptávka kvalifikovaných
354
