Cílem této práce bylo seznámit se s typy planárních vedení a diskutovat jejichvlastnosti. Následně pak vytvoření reálných modelů vybraných typů vedenív programu COMSOL Multiphysics a simulací ověřit jejich vlastnosti. Druhá částpráce se zabývá modelováním polovodičového substrátu, který nahrazuje dielektrickýsubstrát použitý u vedení v první části práce. Závěrečná část práce se zabýváověřením dosažených výsledků výpočtem ve specializovaném programu TiberCAD.
Obr. 37.
Následně bylo zadáno vytvoření sítě konečných prvků, která byla automaticky
vygenerována programem COMSOL (Obr.2, pouze hranicím zkráceného dielektrického substrátu
byla přiřazena okrajová podmínka impedance (impedance boundary condition)
( )nEnnEnHn ⋅⋅−
−−=⋅⋅
−+⋅
2
1
2
1
2
1
ω
σ
ε
ω
σ
εµ (40)
Při nastavení parametrů řešiče byl nastaven počet šířících módů (pro
koplanární třívodičové vedení jsou typické ale důvodu zkrácení substrátu na
vedení simulovaném rozsahu frekvencí objevil pouze jeden) fázová konstanta
šíření dosazená jako proměnná vzorce (38). 36), kterém zobrazena barevnou škálou jeho složka
Ez kolmá nákresně šipkami vektorové pole složkami Ey.
Výsledkem simulace bylo rozložení elektrického pole koplanárním
třívodičovém vedení (Obr. 35).29
že koplanární třívodičové vedení nemá zemní rovinu substrátu, nebylo nutné
z důvodu zkrácení substrátu tento stínící vlnovod použít spodní straně vedení.
. Pouze střednímu mikropásku byla
pro přesnější výpočet zjemněna síť manuálně hodnotu 10-6
m byla spuštěna
simulace.
Dalším krokem bylo určení ztrát koplanárním třívodičovém vedení všech
frekvencích, kterých bylo vedení simulováno. Výsledná charakteristika normované fázové konstanty
šíření uvedena Obr. Zde se
postupuje stejně kapitole 6. 35: Vygenerovaná síť konečných
prvků
Dalším krokem bylo nastavení materiálových vlastností subdomén. 34: Profil modelovaného
koplanárního třívodičového vedení
Obr. 38. Závislost ztrát frekvenci je
uvedena grafu Obr. Nakonec byla ještě odsimulována závislost fázové
konstanty šíření frekvenci
