[4]
Obr. 2. 2. blízký konec. Úsek lze popsat měrnými parametry, jelikož každý element vodiče má
proti zemi určitou kapacitu vlastní indukčnost.
14
. našem
případě budeme hovořit pouze vedeních kabelových, kde délka vodičů značně
větší než příčná vzdálenost mezi nimi.
Na blízkém konci vedení, kde zkráceně označíme u1(t), i1(t) vzdáleném
konci, kde jako u2(t), i2(t).PARAMETRY SILNOPROUDÝCH VEDENÍ
Přenosová vedení používají přenosu elektrických signálu relativně velké vzdá-
lenosti jsou charakterizována prostorově rozprostřenými parametry, jelikož jejich
parametry dobou trvání signálu nebo délkou časového intervalu mění. Toto tvrzení vychází předpokladu, kabelových vedení malou
vzdáleností vodičů sebe) předpokládáme vlnový charakter pouze podélném
směru [3].1: Schématické znázornění dvojvodičového vedení [4]
Uvažujme libovolný elementární úsek dvojvodičového vedení zobrazeného na
Obr. Dále něj pozorujeme také ztráty
1
Za homogenní vedení považováno takové vedení, kde průřez vodičů vedení, jejich vzájemné
uspořádání, vlastnosti okolního prostředí podél vedení elektrické vlastnosti stejně dlouhých úseků
nemění [3]. Jestliže
libovolně vzdálené místo blízkého konce označíme souřadnicí pak rovnice napětí
a proudu formulované pro toto vedení nebudou závislé pouze časové proměnné t,
ale také souřadnici Tyto rovnice pak budeme zapisovat jako u(x, i(x, t).1.
Na Obr. druhé straně bude jednat vzdálený konec vedení. 2.1 znázorněno jednoduché vedení realizované jako „živý vodič nad
dokonale vodivou zemí, kde levou stranu obrázku předpokládejme jako zdroj signálu,
tzv. Vzhledem vlnovým charakterům homogenním vedení1
je nutné za-
vést měrné parametry, které popisovaly vlastnosti tohoto vedení libovolně
krátkém úseku. Díky této skutečnosti výrazně zjednodu-
šuje řešení poměrů vedení, jelikož při popisu vedení vystačíme pouze napětím
a proudy, kde jako jejich funkce vystupuje nezávislá proměnná čas jedna souřadnice
v prostoru
