druhé straně bude jednat vzdálený konec vedení. Toto tvrzení vychází předpokladu, kabelových vedení malou
vzdáleností vodičů sebe) předpokládáme vlnový charakter pouze podélném
směru [3]. Díky této skutečnosti výrazně zjednodu-
šuje řešení poměrů vedení, jelikož při popisu vedení vystačíme pouze napětím
a proudy, kde jako jejich funkce vystupuje nezávislá proměnná čas jedna souřadnice
v prostoru.
Na blízkém konci vedení, kde zkráceně označíme u1(t), i1(t) vzdáleném
konci, kde jako u2(t), i2(t).
14
. blízký konec.1 znázorněno jednoduché vedení realizované jako „živý vodič nad
dokonale vodivou zemí, kde levou stranu obrázku předpokládejme jako zdroj signálu,
tzv. Vzhledem vlnovým charakterům homogenním vedení1
je nutné za-
vést měrné parametry, které popisovaly vlastnosti tohoto vedení libovolně
krátkém úseku. Jestliže
libovolně vzdálené místo blízkého konce označíme souřadnicí pak rovnice napětí
a proudu formulované pro toto vedení nebudou závislé pouze časové proměnné t,
ale také souřadnici Tyto rovnice pak budeme zapisovat jako u(x, i(x, t). 2. [4]
Obr.1: Schématické znázornění dvojvodičového vedení [4]
Uvažujme libovolný elementární úsek dvojvodičového vedení zobrazeného na
Obr. 2.PARAMETRY SILNOPROUDÝCH VEDENÍ
Přenosová vedení používají přenosu elektrických signálu relativně velké vzdá-
lenosti jsou charakterizována prostorově rozprostřenými parametry, jelikož jejich
parametry dobou trvání signálu nebo délkou časového intervalu mění.
Na Obr. 2.1. Úsek lze popsat měrnými parametry, jelikož každý element vodiče má
proti zemi určitou kapacitu vlastní indukčnost. našem
případě budeme hovořit pouze vedeních kabelových, kde délka vodičů značně
větší než příčná vzdálenost mezi nimi. Dále něj pozorujeme také ztráty
1
Za homogenní vedení považováno takové vedení, kde průřez vodičů vedení, jejich vzájemné
uspořádání, vlastnosti okolního prostředí podél vedení elektrické vlastnosti stejně dlouhých úseků
nemění [3]
