OSVĚTA - Rozhledy na poli technickém 1.) Ladislav Hajniš

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Osvěta, listy pro rozhled v umění, vědě a politice

Pro: Neurčeno
Vydal: Vácslav Vlček tiskem Josefa Koláře Autor: Vácslav Vlček

Strana 2 z 15

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
úvahy theoretické zůstanou vylou­ čeny, jest přirozeno, našim polem budou výsledky praktické. Zdokonalení, možno říci vynalezení parního stroje Wattem v druhé polovici minulého století stalo klíčem, kterým otevřena brána nové doby, předešlých zcela rozdílné. Bude účelem nové rubriky, kterou naše „Osvěta“ tímto článkem otvírá, aby stopovala pokroky tomto oboru předváděla čtenářům svým zajímavé zjevy pole technických prací.“ 2) ') „Geschichte des Revolutionszeitalters“ str. Za krátkou dobu jednoho sta let změnily poměry společenské podstatněji, než celou řadu věků předešlých. Jaké převraty způ­ sobeny př. . III. ’) Springer, ibid. „Ze všech vynálezů,“ praví Macaulay,3* ) „kromě vynálezu písma tisku, nejvíce prospěly vzdělanosti lidské ony vynálezy, jimiž zkracují vzdálenosti. Právem dí Springer1): „Jest více než hra slovech, tvrdímeli, jako ve Francii konventem lid stal politicky suverénním, tak člověk sobě vynalezením strojů dobyl suverenity průmyslu, tato revoluce (průmyslová) jest důstojným pendantem revoluci politické druhé straně Kanálu. Nemůže ovšem jednati podrobnou kroniku všech novinek tomto odboru po­ necháno budiž časopisům odborným vylíčíme však, pokud obme- zený prostor dovoluje, všecky vynálezy pokroky, které buď pro zvláštní důmyslnost svou, neb pro důležité následky nich plynoucí mají ná­ roky pozornost kruhů širších. 373. 3) The Ilistory England. Vol. Cháp. 372. 2) těmto slovům Springerovým třeba však poznamenat!, technická revoluce Anglii nezáležela vynalezení „strojů“, ovšem vynález parního stroje byl jaksi signálem, jímž činnosti probuzen důmysl teehnický, teprve těch dob povzneslo strojnietvi nad pouhou empirii. Minulé století zůstane povždy památným pro velký převrat, který jím byl připraven: revoluce filosofická Francii Německu, revoluce politická Francii a revoluce technicko-príimyslová Anglii staly základem toho, co nazýváme vzdělaností devatenáctého století. jen železnicemi, paroplavbou telegrafií: objem země se zmenšil, kraje, které dědům našim ležely dálce nedostižné, jsou nám bližší než oné době byla Pražanu Paříž. Bylli však tento vliv značný všecky časy, stalo působení jeho době naší neobyčejně mocným. 365 (Tauchnitz edition).“ Vymeziti, pokud možno, vliv času prostoru, sprostiti člověka tížícího jha hmotné práce, „aby každý jednotlivec větší část svých sil svého času věnovati mohl zdokonalení své svobodné indivi­ duality“ jsou cíle, které položil člověk poli technickém, a jichž dosáhnouti hledí všemi prostředky, jaké poskytuje pokročilá věda nastřádaná zkušenost. Každé zdokonalení dopravy jest dobrodiním netoliko materielním, ale morálním a intellektuelním. Revoluce technická stojí zde aequivalentní stejně závažná oběma ostatními. Jak velice této důležitosti technických pokroků byl vědom již věk starý, ukazují ony báje, které důležité 'vynálezy přičítají bohům héroům.I 120 Ifajnis: Kdo stopuje dějiny kulturní, pozoruje všude tento vzájemný vliv vzdělanosti pokroků technických