’) Darwin „Původ člověka“ 5. Onen aparát, jímž člověk
v šerém věku, dávno před prvním zásvitem historie, rozdělával oheň,
aparát to, který podnes příbuzných tvarech národů divokých se
nalézá, může považován býti pratvar, něhož během mnohých tisí
ciletí vyvinuly ony stroje doby přítomné, jimž člověk vdechl část ducha
svého jimiž upoutal síly přírodní, budivší něm prvé strach úctu
') Viz Darwin „Původ člověka“. postoupil nástroje stroji, zdo
konaloval stroje své, osmělil, dáti působiti nich silám ele
mentárním, povznesl budování staveb svých nad pouhou potřebu,
pokročiv hrubých chýší pravěku ladným formám chrámů hellen-
ských. 3. *)
Avšak třebas nástroj byt nebyly vynálezem lidským, člověk
přece tvoření obojího objevil plodnost schopnost pokroku, jaká
nikde zvířat nenalézá. Dámeli působiti mechanismus síle lidské, zvířecí neb
elementární, uvedemli tím veškeré části mechanismu příslušné jim
pohyby, máme před sebou stroj.
Pravdivějším stal uvedený výrok Franklinův, kdy bychom
definovali člověka „zvíře“, které zhotovuje „stroje“, kde slova
„stroj“ užíváme smyslu nové kinematiky. Zde máme netoliko užívání nástrojů zvířat,
ale ulomení větve máme „výrobu“ nejhrubší formě.
3) Definici „stroje“ nedávná velice kolísající neurčitou uvedl Keuleaux
ve své „kineniatice“ určitou formu.
Podává
Ladislav Hajniš.
.Hajniš: Rozhledy poli technickém. Každý pokrok těchto směrech měl následek pokrok
u vzdělanosti vůbec, pokračující kultura svými vzrůstajícími po
třebami stala opět matkou nových vynálezů. 3.*
l
*
3*
s
) Již první krok, kterým
člověk vystoupil nejsurovějšího stavu počínaje užívati ohně, byl, jak
se zdá, provázen vynálezem „stroje“, neb aspoň toho, prvním po
kusem sestavení stroje nazvati můžeme.
Nemůželi člověk honositi výhradním užíváním nástrojů, má
tím méně práva, přičítati sobě výhradně činnost stavitelskou, nebo
nehledímeli ani umělým stavbám rozličných nižších zvířat, shledáváme,
že nejbližší příbuzní člověka říši zvířat totiž anthropomorfické
opice staví sobě ploché chýše stromech, rozmanitými umě
lými prostředky hledí chránití vlivu povětří.
l) Tamže kap.
Výrok tento jeden celého davu obdobných definicí člověka —
není však přísně pravdivý, nebot divoký slon, když ulomí větev, aby
si mouchy odháněl, zhotovuje sobě nástroj *); podobně opice užívají
větví kamenů zbraní, roztloukají tvrdou skořápku některých
plodů pomocí kamenů. Díl kap. 119
Rozhledy poli technickém. Všelikou soustavu, níž jednotlivě
části jsou tak spojeny, každá část může vykonávat! jen určitě pohyby
s vyloučením všech ostatních pohybů, které ještě mysliti dajů nazývá
mechanismem.
„Člověk jest zvíře, které zhotovuje nástroje,“ praví Franklin
