OSVĚTA - Rozhledy na poli technickém 1.) Ladislav Hajniš

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Osvěta, listy pro rozhled v umění, vědě a politice

Pro: Neurčeno
Vydal: Vácslav Vlček tiskem Josefa Koláře Autor: Vácslav Vlček

Strana 1 z 15

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
’) Darwin „Původ člověka“ 5. Dámeli působiti mechanismus síle lidské, zvířecí neb elementární, uvedemli tím veškeré části mechanismu příslušné jim pohyby, máme před sebou stroj.* l * 3* s ) Již první krok, kterým člověk vystoupil nejsurovějšího stavu počínaje užívati ohně, byl, jak se zdá, provázen vynálezem „stroje“, neb aspoň toho, prvním po­ kusem sestavení stroje nazvati můžeme. . Každý pokrok těchto směrech měl následek pokrok u vzdělanosti vůbec, pokračující kultura svými vzrůstajícími po­ třebami stala opět matkou nových vynálezů. 119 Rozhledy poli technickém. l) Tamže kap. Onen aparát, jímž člověk v šerém věku, dávno před prvním zásvitem historie, rozdělával oheň, aparát to, který podnes příbuzných tvarech národů divokých se nalézá, může považován býti pratvar, něhož během mnohých tisí­ ciletí vyvinuly ony stroje doby přítomné, jimž člověk vdechl část ducha svého jimiž upoutal síly přírodní, budivší něm prvé strach úctu ') Viz Darwin „Původ člověka“. Zde máme netoliko užívání nástrojů zvířat, ale ulomení větve máme „výrobu“ nejhrubší formě. *) Avšak třebas nástroj byt nebyly vynálezem lidským, člověk přece tvoření obojího objevil plodnost schopnost pokroku, jaká nikde zvířat nenalézá. Všelikou soustavu, níž jednotlivě části jsou tak spojeny, každá část může vykonávat! jen určitě pohyby s vyloučením všech ostatních pohybů, které ještě mysliti dajů nazývá mechanismem. Nemůželi člověk honositi výhradním užíváním nástrojů, má tím méně práva, přičítati sobě výhradně činnost stavitelskou, nebo nehledímeli ani umělým stavbám rozličných nižších zvířat, shledáváme, že nejbližší příbuzní člověka říši zvířat totiž anthropomorfické opice staví sobě ploché chýše stromech, rozmanitými umě­ lými prostředky hledí chránití vlivu povětří. 3. 3) Definici „stroje“ nedávná velice kolísající neurčitou uvedl Keuleaux ve své „kineniatice“ určitou formu. „Člověk jest zvíře, které zhotovuje nástroje,“ praví Franklin. Podává Ladislav Hajniš. 3. Pravdivějším stal uvedený výrok Franklinův, kdy bychom definovali člověka „zvíře“, které zhotovuje „stroje“, kde slova „stroj“ užíváme smyslu nové kinematiky.Hajniš: Rozhledy poli technickém. Díl kap. postoupil nástroje stroji, zdo­ konaloval stroje své, osmělil, dáti působiti nich silám ele­ mentárním, povznesl budování staveb svých nad pouhou potřebu, pokročiv hrubých chýší pravěku ladným formám chrámů hellen- ských. Výrok tento jeden celého davu obdobných definicí člověka — není však přísně pravdivý, nebot divoký slon, když ulomí větev, aby si mouchy odháněl, zhotovuje sobě nástroj *); podobně opice užívají větví kamenů zbraní, roztloukají tvrdou skořápku některých plodů pomocí kamenů