Nemůželi člověk honositi výhradním užíváním nástrojů, má
tím méně práva, přičítati sobě výhradně činnost stavitelskou, nebo
nehledímeli ani umělým stavbám rozličných nižších zvířat, shledáváme,
že nejbližší příbuzní člověka říši zvířat totiž anthropomorfické
opice staví sobě ploché chýše stromech, rozmanitými umě
lými prostředky hledí chránití vlivu povětří.
Podává
Ladislav Hajniš. Dámeli působiti mechanismus síle lidské, zvířecí neb
elementární, uvedemli tím veškeré části mechanismu příslušné jim
pohyby, máme před sebou stroj.
’) Darwin „Původ člověka“ 5.
Pravdivějším stal uvedený výrok Franklinův, kdy bychom
definovali člověka „zvíře“, které zhotovuje „stroje“, kde slova
„stroj“ užíváme smyslu nové kinematiky. Onen aparát, jímž člověk
v šerém věku, dávno před prvním zásvitem historie, rozdělával oheň,
aparát to, který podnes příbuzných tvarech národů divokých se
nalézá, může považován býti pratvar, něhož během mnohých tisí
ciletí vyvinuly ony stroje doby přítomné, jimž člověk vdechl část ducha
svého jimiž upoutal síly přírodní, budivší něm prvé strach úctu
') Viz Darwin „Původ člověka“.
Výrok tento jeden celého davu obdobných definicí člověka —
není však přísně pravdivý, nebot divoký slon, když ulomí větev, aby
si mouchy odháněl, zhotovuje sobě nástroj *); podobně opice užívají
větví kamenů zbraní, roztloukají tvrdou skořápku některých
plodů pomocí kamenů. 119
Rozhledy poli technickém. Díl kap. Každý pokrok těchto směrech měl následek pokrok
u vzdělanosti vůbec, pokračující kultura svými vzrůstajícími po
třebami stala opět matkou nových vynálezů.
3) Definici „stroje“ nedávná velice kolísající neurčitou uvedl Keuleaux
ve své „kineniatice“ určitou formu. *)
Avšak třebas nástroj byt nebyly vynálezem lidským, člověk
přece tvoření obojího objevil plodnost schopnost pokroku, jaká
nikde zvířat nenalézá. 3.
l) Tamže kap.
„Člověk jest zvíře, které zhotovuje nástroje,“ praví Franklin.
.*
l
*
3*
s
) Již první krok, kterým
člověk vystoupil nejsurovějšího stavu počínaje užívati ohně, byl, jak
se zdá, provázen vynálezem „stroje“, neb aspoň toho, prvním po
kusem sestavení stroje nazvati můžeme. postoupil nástroje stroji, zdo
konaloval stroje své, osmělil, dáti působiti nich silám ele
mentárním, povznesl budování staveb svých nad pouhou potřebu,
pokročiv hrubých chýší pravěku ladným formám chrámů hellen-
ských. Všelikou soustavu, níž jednotlivě
části jsou tak spojeny, každá část může vykonávat! jen určitě pohyby
s vyloučením všech ostatních pohybů, které ještě mysliti dajů nazývá
mechanismem. 3.Hajniš: Rozhledy poli technickém. Zde máme netoliko užívání nástrojů zvířat,
ale ulomení větve máme „výrobu“ nejhrubší formě
