Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 96 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Musím však čtenáře upozornit, vztah (3.55) kritériu převedených nákladů použit normativní činitel času q„.59) kritériem (3.60) jen zvláštním případem kritéria (3.55), jen s jediným rozdílem, místo úročitele vztahu (3. Tento normativní činitel času nás i jiných socialistických zemích vyhlašuje periodicky určitá období let) orgány centrálního řízení [46, 33], tvaru součtovém určité období, např. Jindy zase chybně dosazuje kritéria ročních převedených nákladů v prvním tvaru (3.PŘEHLED POUŽÍVANÝCH KRITÉRIÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC Na první pohled zřejmá formální shoda kritéria (3.60) na pohled jednodušší, proto také oblíbenější, tím ošidnější možností volné a nepřesné interpretace. Dosud stále probíhá socialistických zemích diskuse tom, jakém vztahu má být výše normativního koeficientu efektivnosti investic inkrementálního činitele času.57), kritérium převedených nákladů uvádí spíše odvětvových směrnicích [47, 48], zatímco centrálních směrnicích literatuře spíše uvádí tvaru ročních převedených nákladů Npir Nvir+ /cefnNip JVp,r+ aT<Nip min [Kčs] (3. Zatímco československé směrnice určuj1' shodné výši, tj. UTi (361) Opět zřejmá formální analogie kritéria ročních výrobních nákladů (3.60) /cefn konstantní normativní hodnota (tak jak správně použita součtovém kritériu (3.60) tím rozdílem, posledním místo anuitní úrokové míry použit normativní koeficient efektivnosti kef„ místo poměrné anuity aTl časová poměrná anuita aTí. Čím však kritérium ročních převedených nákladů (3. kcín= z, 101 .60).23), tj. (3.59), vhodným pouze pro porovnání variant stejnou ekonomickou životností a neměnnými provozními náklady, konečně jako všechna nákladová kritéria vhodným jen pro výběr relativně optimální varianty těch variant, které představu­ jí stejný výrobní efekt.56) a ročních převedených nákladů (3.59) převedených nákladů), ačkoliv ročních převedených nákladech místo této normativní hodnoty měla figurovat anuitní hodnota tohoto koeficientu i 1 efna jtcfn)T* - V případech, kdy možné použít kritéria ročních převedených nákladů, doporučuji proto použít raději druhého tvaru vztahu (3.60) kde keín normativní koeficient efektivnosti investic, aTl časová poměrná anuita (časový umořovatel) podle vztahu (3. ÍVp-r často dosazují hodnoty nahodile zvoleného roku, správně měly používat průměrné roční hodnoty za dobu Ti. Často používá chybně pro porovnání variant, které nemají neměnné provozní náklady, Nvl resp