Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 94 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
) v energetické soustavě popř.54) T 1 kde NvTp jsou aktualizované výrobní náklady dobu porovnání [Kčs], NvT výrobní náklady vT-tém roce [Kčs]. neenergetický účinek (např. Už nyní však musím upozornit, nákladového typu kritéria lze korektně použít pro výběr (relativně) optimální varianty jen takových variant, kterým by příslušely stejné tržby.33) dobře zastoupeno kritériem aktualizovaných výrobních nákladů (3. při volbě paramet­ 0 Schulz [45] označuje stejný výrobní efekt jako stejný technický účinek definovaný určitým souborem ukazatelů. při posuzování dvou variant určité investice B), jejichž aktualizované výrobní náklady by činily vTpA 100 jednotek vTpB= jednotek, optimální variantou podle obou těchto kritérií varianta činily tržby 105 nebo jednotek.54), neboť vede výběru téže varianty jako optimální ovšem jen pokud zisk alespoň jedné posuzovaných variant kladný. 99 . protipovodňový, zavlažovací, plavební apod. Jak jsem však již uvedl výše, rozdíl kritérií ziskového typu, vedou kritéria nákladového typu výběru pouze optimální varianty, bez ohledu to zda bude ztrátovou ziskovou variantou.PŘEHLED POUŽÍVANÝCH KRITÉRIÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC Toto kritérium dáno vztahem Tp Nvtp= NvTr min [Kčs], (3. Při stejných tržbách posuzovaných variant investic obecnější kritérium aktu­ alizovaného zisku (3. Stejný energetický efekt definuje jako stejný technický účinek (výroba, výkon, apod. souboru variant posuzované investice zkoumaného pomocí nákladového typu kritéria totiž nelze zahrnout variantu reprezentující rozhodnutí nerealizovat vůbec danou investici2' (ve smyslu podmín­ ky uvedených výše), takže podle (3.54) byla jako optimální varianta vybrána sice varianta nejnižšími náklady, avšak (za předpokladu, všechny varianty jsou ztrátové) zápornou hodnotou zisku. nulová. variant, které a) buď mají stejný výrobní efekt našem případě energetický efekt)1', b) nebo jsou stejný výrobní efekt uměle převedeny. Doporučuji proto používání kritérií nákladového typu pouze tehdy, není-li možné tržby vyčíslit a a) investice nevyhnutelná anebo žádoucí neekonomických hledisek (např. 2) Takové varianty dalším textu označuji pracovním termínem nulové varianty, neboť mají nulové efekty náklady. u většiny nevýrobních investic), nebo b) jde-li problém dimenzování (volbu optimálních parametrů) dílčí části (prvku) investice, neovlivňující její celkový výrobní efekt (např. Tato podmínka platí např. Pomocí kritéria aktualizova­ ných výrobních nákladů jevila předchozím příkladu jako optimální při tržbách výši jednotek stále varianta při použití kritéria aktualizovaného zisku (které připouští jako další variantu nulovou) optimální byla varianta C, tj. Např. u víceúčelových vodních děl)