Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
99
.
Při stejných tržbách posuzovaných variant investic obecnější kritérium aktu
alizovaného zisku (3. Např.PŘEHLED POUŽÍVANÝCH KRITÉRIÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC
Toto kritérium dáno vztahem
Tp
Nvtp= NvTr min [Kčs], (3. Pomocí kritéria aktualizova
ných výrobních nákladů jevila předchozím příkladu jako optimální při
tržbách výši jednotek stále varianta při použití kritéria aktualizovaného
zisku (které připouští jako další variantu nulovou) optimální byla varianta C,
tj.
u většiny nevýrobních investic), nebo
b) jde-li problém dimenzování (volbu optimálních parametrů) dílčí části
(prvku) investice, neovlivňující její celkový výrobní efekt (např.33) dobře zastoupeno kritériem aktualizovaných výrobních
nákladů (3. neenergetický účinek (např.
u víceúčelových vodních děl). při volbě paramet
0 Schulz [45] označuje stejný výrobní efekt jako stejný technický účinek definovaný určitým souborem
ukazatelů.
2) Takové varianty dalším textu označuji pracovním termínem nulové varianty, neboť mají nulové
efekty náklady.54) byla jako optimální varianta
vybrána sice varianta nejnižšími náklady, avšak (za předpokladu, všechny
varianty jsou ztrátové) zápornou hodnotou zisku.)
v energetické soustavě popř. variant, které
a) buď mají stejný výrobní efekt našem případě energetický efekt)1',
b) nebo jsou stejný výrobní efekt uměle převedeny.
Doporučuji proto používání kritérií nákladového typu pouze tehdy, není-li
možné tržby vyčíslit a
a) investice nevyhnutelná anebo žádoucí neekonomických hledisek (např.
Už nyní však musím upozornit, nákladového typu kritéria lze korektně použít
pro výběr (relativně) optimální varianty jen takových variant, kterým by
příslušely stejné tržby.54), neboť vede výběru téže varianty jako optimální ovšem jen
pokud zisk alespoň jedné posuzovaných variant kladný.
Jak jsem však již uvedl výše, rozdíl kritérií ziskového typu, vedou kritéria
nákladového typu výběru pouze optimální varianty, bez ohledu to
zda bude ztrátovou ziskovou variantou. při posuzování
dvou variant určité investice B), jejichž aktualizované výrobní náklady by
činily vTpA 100 jednotek vTpB= jednotek, optimální variantou podle
obou těchto kritérií varianta činily tržby 105 nebo jednotek. protipovodňový, zavlažovací, plavební apod. Stejný energetický efekt definuje jako stejný technický účinek (výroba, výkon, apod. souboru variant posuzované investice
zkoumaného pomocí nákladového typu kritéria totiž nelze zahrnout variantu
reprezentující rozhodnutí nerealizovat vůbec danou investici2' (ve smyslu podmín
ky uvedených výše), takže podle (3.54)
T 1
kde NvTp jsou aktualizované výrobní náklady dobu porovnání [Kčs],
NvT výrobní náklady vT-tém roce [Kčs]. nulová. Tato podmínka platí např
