Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 85 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Dosáhne-li zvýšení zisku daného řešení cenu zvýšených investic, nemusí znamenat zvýšení ekonomické efektivnosti úrovni společnosti.3 bod souřadnicích ipop„ Timax), za optimální výši investičních nákladů lze pokládat ipopt. V tabulce 3. našem případě tedy znamená, součet ipop, všech navrhovaných investic daném období bude zpravidla mnohem vyšší, než celkové investiční prostředky, které může společnost tomtéž období vynaložit. Kčs. toho tedy plyne, že jsou-Ii investiční prostředky společnosti omezeny, nelze již posuzovat efektivnost daného řešení jen podle zisku jím docíleného.1 jsou uvedeny pro všechny tři průřezy investiční náklady, roční zisk rezultující činnosti daného vedení docílený měrný zisk. Každým vedením přenášet stejný výkon při stejném využití maxima. Úkolem vybrat pro obě vedení průřezy splňující požadavek ekonomické efektivnosti. Příklad 3.1 Předpokládejme, třeba současně instalovat dvě stejně dlouhá vedení vn, nichž každé vede do jiného místa. Ilustrujme tuto obecnou úvahu poměrně zjednodušeným příkladem výstavby dvou elektrických vedení. Předpoklad neomezenosti investičních prostředků, tedy možnosti volby těch variant posuzovaných investic, které dosahují maxima zisku mají investiční náklady Nipopt, však většině případů není reálný. technického hlediska pokud jde o dovolené proudové zatížení úbytek napětí vyhovují všechny tři uvažované průřezy zadanému úkolu. Celkový zisk obou akcí pak bude vyšší, než kdyby se bylo investičních prostředků použilo plně první akci. Pro společnost vcelku pro její jednotlivé subsystémy totiž charakteristické, návrhů, námětů nápadů, které v nich vznikají, obvykle mnohem více, než nač stačí omezené prostředky společnosti. 90 . 3.3); při dalším zvyšování Nip však zisk Zr, již klesá, neboť zvyšování součtu ročních odpisů úroků (N0+ Nm) již převládne nad snižováním ostatních složek nákladů (tj. Pro obě tato vedení lze použít vodičů různém průřezu: 70,95 nebo 120 mm2. provozních nákladů). 3.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH Ve všech těchto případech zvyšovaním investičních nákladů Nip roste zisk ZTi až své maximální hodnoty Tima%(obr. Předpoklá­ dejme, investiční prostředky, které může investor obě vedení celkem uvolnit, činí 150 tis. Je tedy zřejmé, zvyšování investičních nákladů tím, zvýší technické vybavení objektu tuto mez, již nepřináší kladný ale záporný ekonomický efekt, za optimální řešení posuzované investice lze pokládat řešení (tu variantu), které zajišťuje maximální zisk obr. Protože objem investic, které může společnost v daném období vynaložit, omezený, může ukázat, zvýšení Zr, posuzované akce bylo dosaženo cenu nadměrného zvýšení Nipa není vyloučeno, hlediska společnosti bylo efektivnější použít tohoto zvýšení Nip jiné akci, kde zajistí mnohem větší zvýšení Z^. Tento závěr však platil p podmí vynaložit investiční nákla­ dy výši Nipop„ nikoliv jen případě určité jedné posuzované investiční akce (což nebylo nemožné), nýbrž všech investičních akcí posuzovaných ve stejném období